Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralesu, nebo zaplatí každý den pokutu 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu Kč). Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie.
Varšava se až dosud odmítala příkazu unijního soudu podřídit a pokračovala v masivním kácení v posledním původním pralesu na evropském kontinentu, zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO. Úřady pronásledovaly i ochránce přírody, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit svými protesty.
Soudní dvůr současně nařídil Varšavě, aby nejpozději do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí informovala Evropskou komisi o přijatých opatřeních, tedy aby potvrdila příkaz okamžitě přestat s kácením v pralesu, a to až do definitivního vyřešení celého případu. "Aktivní lesní hospodaření" má být přípustné jen v odůvodněných případech, nezbytných pro zajištění bezpečí veřejnosti.
Pokud by EK shledala, že Polsko nadále neplní toto rozhodnutí, může požádat soud o nové posouzení. Pokud by ten shledal, že kácení pokračuje, nařídí Polsku, aby komisi zaplatila pokutu ve výši nejméně 100 tisíc eur denně, poznamenala televize TVN 24 s tím, že dnešní rozhodnutí soudu je dočasné opatření, o které požádala EK.
"Vypořádáme se s tímto problémem. To není první klacek, který hází Polsku pod nohy," zareagovala v televizi Beata Kempová, šéfka kanceláře premiérky Beaty Szydlové. Verdikt je podle ní "více ideologický než věcný". Na dotaz moderátorky, zda si polská vláda může dovolit platit 100 tisíc eur denně, odpověděla protiotázkou, zda si tedy redaktorka přeje, aby prales úplně zničil kůrovec.
Stanice na svém webu poznamenala, že soud neřešil podstatu sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí, ale zabýval se jen žádostí o okamžitý zákaz kácení jako dočasné opatření. Toto rozhodnutí přijal po dvou zasedáních v Lucemburku, kterých se zúčastnil polský ministr ochrany životního prostředí.
Polská vláda koncem července prohlásila, že nehodlá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese, přestože jí to nařídil Soudní dvůr Evropské unie v předběžném opatření. Podle ministra životního prostředí Jana Szyszka se kácí jen v zájmu ochrany lesa před lýkožroutem.
Podle Evropské komise byla těžba dřeva zahájena v příliš velkém rozsahu a porušuje evropské normy na ochranu přírody.
Polští i zahraniční ochránci přírody považují ochranu lesa před kůrovcem za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Petici proti intenzivnějšímu kácení v unikátním pralese, kde žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců, podepsaly stovky tisíc Poláků.
Právní bitva u Soudního dvora EU může trvat měsíce až roky.
