Je to otázka, kterou si v Německu klade snad každý: Odkud pochází bakterie EHEC? Poté, co se ukázalo, že zdrojem nákazy nejsou španělské okurky, pokračují dohady. Zatímco vědci pátrají po původu střevní bakterie, přispívá stávající nejistota ke spřádání spikleneckých teorií: Mohlo by jít o teroristický útok biologickými zbraněmi? ptají se lidé na internetu a rozšiřují svérázné zprávy, které úřady okamžitě popírají.
"Spolkové ministerstvo vnitra s teroristickým útokem pomocí EHEC počítalo již v roce 2006," píše se například na internetu. Nebo: "Německá zpravodajská služba ve věci EHEC vyšetřuje v Paříži." Ukázat na podezřelé je jednoduché. Teprve nedávno byl zabit Usáma bin Ládin, takže by EHEC mohlo být pomstou fanatických islamistů. Tento takzvaný "fekální džihád" je ale jen jednou z mnoha podobných teorií.
Zatímco je zřejmé, že takové dohady jsou nepodložené, spekulují i vědci o tom, zda mohl někdo EHEC vypustit záměrně. Dokud se nepodaří najít zdroj, "nedá se vyloučit ani velmi nepravděpodobná, ale teoreticky myslitelná možnost, že někdo bakterie vypustil záměrně", napsal v novinách Tagesspiegel uznávaný mikrobiolog Alexander Kekulé z univerzity v Halle. DPA zároveň připomíná, že v Česku se o pozdvižení postaral ministr zemědělství Ivan Fuksa se svou teorií, že někdo mohl zeleninu otrávit ve skladu, což by podle něj "bylo na hranici teroristického útoku".
Oficiální místa ale úvahy o útocích jednoznačně odmítají: "Nic neukazuje na bioteroristické pozadí (případu)," prohlásil mluvčí německého ministerstva vnitra. Neuskutečnila se ani žádná "tajná schůzka" v Paříži, které by se zúčastnila německá tajná služba. Také ze Spolkového úřadu pro bezpečnost potravin zní: "Nemáme žádný náznak, že jde o útok."
Tato ujištění ale se zastánci spikleneckých teorií vůbec nepohnou. Důvodů pro útok je podle nich dostatek. Co třeba masný průmysl? Nečekal snad po problémech s BSE, zkaženým masem a dioxiny na okamžik, kdy nějaký skandál postihne producenty zeleniny? Podezřelý je také - jako již v případě prasečí a ptačí chřipky - farmaceutický průmysl, který by si výrobou drahých léků mohl přijít na velké peníze.
Také ve Španělsku, kde zemědělci kvůli "okurkovému poplachu" přišli o stovky milionů eur, se hledají viníci. Podle Ramóna Mampela z jednoho ze španělských zemědělských svazů za vše mohou konkurenti. "Jsem si jistý, že se za postojem Německa skrývají jiné zájmy. K nim mohou patřit třeba dodavatelské smlouvy s Marokem nebo jihoamerickými státy." Rus Pavel Grudinin, šéf jednoho z největších producentů zeleniny v zemi, má podobný názor. Podle něj jde o obchodní válku, na jejímž konci mají trh ovládat Turecko a Čína.
Někteří za vším vidí jadernou lobby. Podle rakouského serveru wahrexakten.at, který se běžně zabývá třeba otázkami o vetřelcích z vesmíru, se jaderný průmysl záměrně snaží přenést pozornost k jiným tématům. V Německu se totiž v posledních týdnech živě o budoucnosti jaderných elektráren diskutovalo a vláda nakonec rozhodla o ukončení jejich provozu do roku 2022.
