"Ohrožení demokracie"
Střet zájmů? Třetina německých poslanců má vedlejší příjem

Celkem dvacet devět německých zákonodárců si kromě poslaneckého platu přivydělává bokem. Zjistila to nová studie nadace Otto Brennera pro list Süddeutsche Zeitung.

Ani Německu, která má obecně pověst země s transparentním politickým systémem a důkladnými protikorupčními zákony, se tak nevyhýbá debata o možném střetu zájmů u velké části členů parlamentu. Studie na základě veřejně dostupných údajů došla k závěru, že nejvíce si přivydělávají poslanci vládnoucí unie CDU-CSU. Z celkem 206 německých poslanců s vedlejším příjmem připadá 41,7 procenta, tedy takřka polovina, právě na zákonodárce těchto vládních stran. Na druhém místě následují s 20,9 procenta poslanci Svobodné demokratické strany (FDP) a na třetím pak členové poslanecké frakce ultrapravicové Alternativy pro Německo (13,1 procenta). Přitom zejména AfD ve svém volebním programu přivýdělky poslanců tvrdě kritizovala jako "ohrožení demokracie".

Také autoři studie se přitom domnívají, že když má poslanec "dvě práce", zavání to v mnoha případech střetem zájmů. Poslanci mohou prostřednictvím svého podnikání nebo vedlejšího zaměstnání inkasovat peníze od lobbistů, kterým jdou v parlamentu na ruku. Zvlášť lákavá může být tato možnost údajně u právníků. Ze 709 poslanců německého "bundestagu" je 85 právníků, 65 přiznává vedlejší příjmy z této činnosti, z toho šest vyšší než 700 000 EURO ročně. Pod kolonku "právní poradenství nebo konzultace" se přitom podle autorů studie dá zahrnout prakticky cokoliv.

"Všechno, co vyvolává podezření z narušení důvěryhodnosti a legitimity politického procesu, ohrožuje demokracii" napsal ve studii sociolog Sven Osterberg. V Německu je podle něj situace o to horší, že vláda dosud neschválila povinné registry lobbistů, v nichž by každý lobbista musel uvést, za co a u koho v parlamentu vlastně lobbuje. Takový registr je obvyklý například v USA, Kanadě, Irsku nebo Slovinsku.