Summit EU: Ne irskému ne, ale řešení v nedohlednu

V Bruselu dnes začal dvoudenní summit Evropské unie, který značně poznamená odmítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu. Z dnešních vyjádření předsedů vlád zemí EU i unijních představitelů vyplývá, že řešení současné situace se na nynější schůzce najít nepodaří.

Šéfové vlád "sedmadvacítky" se budou také zabývat složitou problematikou vysokých cen potravin a paliva a tím, jak se k tomu má Evropa postavit.

Politici se shodují na tom, že nejdříve je třeba vyhodnotit, proč voliči v Irsku lisabonskou smlouvu odmítli, pak se EU bude snažit najít cestu, kterou jít dál. "Musíme být s Irskem stejně solidární, jako jsme byli s Francií a Nizozemskem," řekla eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová.

Tyto dvě země před třemi lety odmítly evropskou ústavu, jejíž nástupkyní je lisabonská smlouva. Zda se současnou situaci podaří vyřešit na příštím summitu EU letos v říjnu, není jasné. Zároveň však bude pokračovat ratifikace lisabonské smlouvy.

Dá se očekávat, že česká delegace v čele s premiérem Mirkem Topolánkem bude vzhledem ke svému poměrně chladnému postoji k lisabonské smlouvě a k možnostem pokračování další ratifikace v centru pozornosti unijních předáků i novinářů.

Česká republika je jednou z osmi zemí, které zatím smlouvu o reformách unijních institucí a rozhodování neratifikovaly. V Bruselu se objevují obavy, aby se Praha neinspirovala v Irsku a nezasadila smlouvě další ránu, která by pro složitě dojednaný dokument mohla být smrtící, což si však nepřeje většina unijních představitelů i zemí.

Slovinský premiér Janez Janša, jehož země nyní EU předsedá, ujistil, že "sedmadvacítka" se v příštích měsících nebude zabývat výhradně tím, jak má fungovat. "Budeme diskutovat i o každodenních problémech občanů, jako jsou vysoké životní náklady nebo vysoké ceny energií," řekl.

Šéfové vlád EU mají dnes jednat také o případném zrušení sankcí proti Kubě. Eurokomisařka Ferrerová-Waldnerová se vyslovila pro zrušení sankcí, protože z Kuby podle ní přicházejí povzbudivé signály. Nicméně podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta se názory na Kubu v "sedmadvacítce" rozcházejí. "Nemám natolik velký mikroskop, abych dokázal vyhodnotit změny na Kubě," uvedl. Švédsko například požaduje propuštění politických vězňů.

Také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pondělí v Lucemburku prohlásil, že Česko je připraveno zrušení sankcí zablokovat, pokud by na Kubě nebylo dosaženo pokroku při ochraně lidských práv.

Opatření proti Kubě byla přijata po zákrocích komunistických úřadů proti disidentům v roce 2003 a zahrnují i zákaz návštěv vysoce postavených činitelů. Formálně byla pozastavena v roce 2005.

Na zrušení tlačí v EU hlavně Španělsko. Argumentuje mimo jiné tím, že by úplné zrušení sankcí mohlo povzbudit k reformám nové vedení země v čele s Raúlem Castrem, bratrem někdejšího dlouholetého vůdce Fidela Castra. Ten odstoupil letos v únoru.

Foto: AP a Reuters