Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl v týdnech, než nastoupí do funkce nový americký prezident Donald Trump, pokusit určitým způsobem otestovat NATO, varoval šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius. Zároveň řekl, že pokud jde o budoucí vývoj v pobaltských zemích, "má velké obavy".
Země, které byly kdysi součástí Sovětského svazu, jsou znepokojeny mimo jiné údajně blízkým vztahem mezi Putinem a Trumpem. Dění ve Spojených státech proto tamní obyvatelé bedlivě sledují. Existují totiž obavy, že Spojené státy pod vedením Trumpa budou považovat Rusko za svého partnera a nebudou sdílet názor východní Evropy, že Moskva představuje bezprostřední vojenskou hrozbu. "Rusko není supervelmoc, je to superproblém," uvedl k tomu Linkevičius. Litva je nyní součástí NATO a Evropské unie, sousedí ale s ruskou enklávou Kaliningradem.
Rusko trvá na tom, že hrozbou není. Argumentuje mimo jiné tím, že za napětí je zodpovědná naopak Severoatlantická aliance, která se rozšiřuje na východ a přesouvá své vojenské kapacity k hranicím s Ruskem.
Podle šéfa litevské diplomacie existuje nebezpečí, že by prezident Putin mohl využít období předtím, než Trump nastoupí do funkce, k tomu, aby otestoval vojenskou připravenost a diplomatické odhodlání NATO. "Nová administrativa nastoupí až v druhé polovině ledna," řekl Linkevičius. "Mám v souvislosti s tímto obdobím velký strach nejen o náš region, ale rovněž se obávám i toho, aby (syrské) město Aleppo do té doby nebylo srovnáno se zemí," dodal. Jeho země s obavami sleduje například i to, že Moskva posílila a nově vybavila své vojenské základny v Kaliningradu.
Vztahy Ruska s pobaltskými republikami, Litvou, Lotyšskem a Estonskem se výrazně zhoršily od roku 2014. Stalo se tak poté, co Rusko anektovalo Krym a podpořilo, skrytě i vojensky, proruské separatisty na východě Ukrajiny.
