Víte, jaký je rozdíl mezi Šváby a teroristy? Teroristé mají sympatizanty. Anebo jiný vtípek. My proti Švábům opravdu nic nemáme. Dokonce bychom jim líbali nohy. Kdyby viseli dost vysoko... Obyvatelé Bádenska-Württemberska a západu Bavorska jsou v německých anekdotách oblíbenými otloukánky. Čerstvě se do nich pustil také kovaný Berlíňan a viceprezident Spolkového sněmu (Bundestagu) Wolfgang Thierse (SPD) - a sklidil švábskou bouři.
Švábové (Schwaben) jsou prý srandovní nárůdek a mnozí prostě nějak nepasují do německé metropole. Švábové jsou sice také lidi, ale jaksi jiní.
Podobná popichování Berlíňanů na adresu těch, kteří se z jihozápadu Spolkové republiky cpou do jejich města, se začala šířit hlavně od doby, kdy se do Berlína z Bonnu přestěhovaly spolková vláda a většina ministerstev.
A s nimi se začaly valit i tisíce a tisíce západních Němců, kteří začali, zcela přirozeně, svůj nový domov ovlivňovat a měnit.
Mnoha "echtovním" Berlíňanům to stále nejde pod nos. Na samý závěr minulého roku se k nim připojil i Thierse. Křičení potrefených hus vyvolal přitom jeden jediný rozhovor, který devětašedesátiletý sociální demokrat poskytl listu Berliner Morgenpost.
"Přeji si, aby Švábové pochopili, že jsou nyní v Berlíně a ne na svém maloměstě s úklidem společných prostor nájemníky (tradice v části Švábska), řekl Thierse. Přivandrovalci z jihozápadu Německa mu jdou na nervy především u pekaře, kde si objednávají housky a nazývají je švábsky "Wecken", přičemž v Berlíně se jim přece říká "Schrippen".
Ať si Švábové mluví švábsky tam, odkud přišli, ale v Berlíně ať dávají šanci berlínštině, rozohnil se Thierse. A vyvolal tak u Švábů až úsměvné a pošetilé reakce. Paradoxně hlavně u těch, kteří žijí ve Švábsku a do Berlína jezdí jen služebně či na návštěvu.
Eurokomisař pro energetiku a expremiér Bádenska-Württemberska Günther Oettinger připomněl Thiersemu mezi řádky, že obyvatelé chudého Berlína by měli holé zadky, kdyby je mocně finančně nepodporoval jihozápad Německa. "Berlíňané by měli být nám Švábům vděční..., prohlásil turecký Šváb a šéf strany Zelených Cem Özdemir.
Thierse se reakcemi (ne)berlínských Švábů zjevně baví a vyjádřil se v tom smyslu, že své antišvábské výroky myslel spíše jako rýpání z legrace. Berlíňané mají zjevně větší smysl pro humor než berlínské "Švábstvo". Neopomněl však přitom zdůraznit, že by se k němu mělo přistupovat jako k chráněnému druhu, neboť ve čtvrti, kde bydlí, tvoří už asi 90 procent obyvatel cizáci.
Zdražování?
Lokální patriot Thierse přitom není rozený Berlíňan. Žije zde sice už čtyři desítky let, ale světlo světa spatřil ve slezské Vratislavi. Je tedy vlastně také přivandrovalcem.
Vousatý politik, který po podzimních parlamentních volbách opustí po dvaceti letech politiku, bydlí na náměstí Kolwitzplaz v Prenzlauer Bergu. Tato čtvrť v současnosti patří k oblíbeným cílům těch, kteří se chtějí bavit či jdou za kulturou. Tento "Kiez", který se nachází v bývalém východním Berlíně, je prostě "in".
"Schwaben, raus" (Švábové, vypadněte) lze občas číst na cedulkách na různých místech německé metropole. Švábové jsou v tom ale často nevinně, protože část Berlíňanů říká Švábové všem, kdo se k nim přistěhovali z oblastí bývalého západního Německa.
Švábům, respektive západním Němcům (Wessis) dávají starousedlíci v poslední době za vinu gentrifikaci, s níž souvisí i zdražování nájmů a růst cen nemovitostí v Berlíně. A to je pro Berlíňany velmi nepříjemné.
Debaty o Švábech v Berlíně se vracejí znovu a znovu. Že jsou v tom opravdu často nevinně, dokládá i statistika. Od roku 2001 se do Berlína z Bádenska-Württemberska stěhovalo každý rok průměrně 6250 lidí. To je nejméně ze všech zbylých spolkových zemí. Švábové však mezi nimi, zdá se, nějak divně vyčuhují.
Také berlínština, kterou chce Thierse zachránit, je jasným dokladem toho, že Berlín byl a je velmi kosmopolitní město. V berlínském dialektu jsou vedle horní němčiny a saštiny také prvky jidiš, nizozemštiny, francouzštiny a slovanských jazyků.
