Švédi našli v Baltu dávnou loď. Možná je plná pokladů

Zahraničí
15. 7. 2011 16:30
Kogy vycházely z vikinských lodí, brázdily Balt ve vrcholném středověku (replika).
Kogy vycházely z vikinských lodí, brázdily Balt ve vrcholném středověku (replika).

Vrak lodi pocházející z 12. až 14. století byl objeven nedaleko švédského ostrova Gotland v Baltském moři. Nález vyvolal spekulace, že by se mohlo jednat o dlouho hledané plavidlo dánského krále Valdemara IV. Atterdaga se zlatým a stříbrným pokladem, které se potopilo v těchto místech v roce 1361. Zřejmě by šlo o nejstarší vrak svého druhu.

Zmíněná loď, která podle všeho patří k nejstarším zachovalým vrakům na světě, byla odhalena prostřednictvím sonaru ve stometrové hloubce u východošvédského pobřeží mezi ostrovy Gotland a Öland.

Historikové již dlouho v této oblasti pátrají po legendárním plavidle, s nímž se dánský král Valdemar IV. Atterdag (asi 1320-1375) vracel v roce 1361 domů po dobytí Visby, hlavního města ostrova Gotland.

Král Valdemar IV. se rozhodl ostrov Gotland napadnout, aby zmenšil vliv hanzy, tedy svazku obchodních měst, který působil především v oblasti Severního a Baltského moře. Podle vyprávění Valdemar obyvatele ostrova Gotland nenáviděl. Trnem v oku mu prý bylo zvlášť Visby, kde slyšel, že o něm zpívají posměšné písně.

Když se Visby zmocnil, nařídil Valdemar tamním občanům, aby do tří dnů naplnili tři obrovské pivní sudy zlatem a stříbrem, jinak dovolí svým mužům město vyplenit.

Král Valdemar IV. Atterdag požadoval ve Visby tři sudy pokladů (Carl Gustaf Hellqvist, olej na plátně, 1882).

Sudy byly plné ještě před soumrakem prvního dne a Dánové s pokladem vyrazili k vlasti. Jedna z dánských lodí se ale cestou ztratila, a ačkoli po ní pátrala řada expertů, nebyla doposud nalezena.

Odborník na vraky lodí Erik Bjurström švédskému deníku Barometern řekl, že si je téměř jistý, že sonar odhalil právě toto pohřešované středověké plavidlo. Objevená koga, tedy plachetní obchodní nebo válečná loď, která byla používána ve středověku německou hanzou a jejíž konstrukce vycházela z vikinských lodí, je malá, na délku měří 28 metrů a na šířku sedm metrů.

List Barometern připomněl, že dno Baltského moře je ideální pro uchování lodních vraků - je rovné a hladina kyslíku ve vodě je velmi nízká. Baltskému moři se také doposud vyhýbali mořští mlži zvaní šášeň lodní, kteří jsou největším nepřítelem dřevěných lodí a konstrukcí.

Vědci se v příštích několika dnech chystají vyslat k vraku dálkově ovládaná vozítka vybavená kamerami, která by mohla tušení expertů potvrdit.

Od začátku července je to již druhý významný nález vraku lodi v této oblasti. Na začátku měsíce byla u pobřeží Gotlandu objevena loď z 16. století.

Autor: DPA, ČTK Foto: flickr.com - yetdark; Švédské národní muzeum

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ