Cifry SIPRI
Svět kupuje kvéry, Saúdové až zběsile. USA na armádě šetří

Na první pohled paradox. Výdaje na zbrojení v celosvětovém měřítku roku 2013 už podruhé za sebou klesly. Vlády zaplatily za zbraně 1,26 bilionu eur (asi 35 bilionů Kč), což oproti roku 2012 znamená pokles o 1,9 procenta. Přesto drtivá většina zemí utratila loni za své armády více. Za celkový pokles výdajů na financování mohou Spojené státy, největší světový zbrojař.

Jak vyplývá z tradiční ročenky Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), snížily loni USA peníze na svou armádu o 7,8 procenta, v přepočtu to je 12,6 bilionu korun. Důvodem bylo skončení vojenských operací v Iráku, stahování z Afghánistánu a nový šetřicí kurz Pentagonu.

Američané se však stále podílejí na celkovém zbrojení 37 procenty.

Pokud z čerstvé statistiky SIPRI vyjmeme Spojené státy, vyjde nám, že celosvětové výdaje na zbrojení ve světě se loni nejen nesnížily, ale naopak o 1,8 procenta zvýšily.

Zatímco v řadě mnoha zemí jde o přirozený důsledek hospodářského růstu nebo o odpověď na potřeby bezpečnosti, jde v jiných případech o plýtvání přírodními zdroji, dominanci autokratických režimů či začínající závody ve zbrojení na regionální úrovni, vysvětluje expert SIPRI Sam-Perlo-Freeman. 

Měřeno globálním hospodářským výkonem, mířilo v průměru 2,7 procenta všech prostředků do vojenské oblasti. Pokusme se sestavit stručný přehled nejdůležitějších poznatků ze studie švédského institutu. 

Saúdové, Ománci... Ropní emírové masivně zbrojí

Saúdská Arábie zvýšila loni výdaje na zbrojení o 14 procent. Sunnitské království zaplatilo za svou armádu 67 miliard eur (asi 1,84 bilionu Kč), čímž se ze sedmé příčky na světovém žebříčku vyšplhalo na čtvrtou. Téměř deset procent hrubého domácího produktu (HDP) Saúdů šlo do vojenského sektoru, jen v sousedním Ománu byl tento podíl vyšší.

Pro srovnání, Česko investovalo loni do obrany republiky 1,08 HDP, sousední Německo 1,4 procenta.

Trpasličí stát Bahrajn, jehož sunnitský panovnický dvůr od roku 2011 krvavě potlačuje šíitské nepokoje, zvýšil loni své zbrojní výdaje o 26 procent, Irák dokonce o 27 procent. Tyto země patří k 23 zemím na světě, jež roku 2013 zdvojnásobily své  výdaje na obranu.

Obrázek Blízkého východu zůstává však v tomto ohledu neúplný, protože nejsou údaje z Íránu, Kataru, Sýrie a Spojených arabských emirátů (SAE). Výzkumníci však vycházejí z toho, že také zmíněné země zaplatily loni více peněz na svá vojska než rok předtím. 

Za ropu a diamanty kupují afričtí autokraté zbraně

Africké země vydaly loni za zbraně o 8,3 procenta více než roku 2012. Šampionem je Alžírsko, které do nich investovalo zhruba 7,5 miliardy eur (asi 205 miliard Kč).

V uplynulých deseti letech zvýšila alžírská armáda, která ovládá politiku této severoafrické země už půl století, zbrojní výdaje o 176 procent. Ekonomika vzrostla za stejné období o pouhých 30 procent.

Angola zvýšila roku 2013 výdaje na armádu o 36 procent, čímž předstihla Jižní Afriku jako nejvíce zbrojící zemi jižně od Sahary. Jak Alžírsko, tak Angola si mohou dovolit velkorysé placení vojsk díky bohatým zásobám ropy a plynu.