Celý příběh má rysy novodobého hororu. Anna Göldiová byla v roce 1782 ve Švýcarsku odsouzena a popravena v údajně posledním čarodějnickém procesu vůbec. Dodnes nebyla veřejně uznána její nevina, ale z příběhu se rychle stal bestseller.
Dvaačtyřicetiletou ženu odsouzenou za černou magii provázela životem smůla. Pocházela z chudých poměrů a pracovala jako služebná. Porodila dvě děti, z nichž jedno zemřelo, a Göldiová byla odsouzena za jeho zabití.
Později sloužila v jedné z nejbohatších a nejvlivnějších rodin kantonu Glarus, u radního a lékaře Tschudiho. Její zaměstnavatel ji nařkl z toho, že mléko jeho dcery očarovala. Během vyšetřování, při kterém byla mučena, Göldiová „doznala“ své spojenectví s ďáblem.
Již v době vykonání popravy, na vrcholu osvícenství, vzbudil případ v Evropě velký
rozruch a mluvilo se o něm jako o justiční vraždě. Také zástupci švýcarského soudu si prý byli svého přečinu vědomi a při vynesení závěrečného rozsudku se termínu čarodějnictví vyhnuli.
Göldiová byla popravena za vraždu jedem a soudní akta z případu pak byla zničena, aby došlo k zahlazení stop.
Na základě dosud neznámých zdrojů došel švýcarský novinář Walther Hauser k závěru, že Göldiová měla zřejmě poměr se svým zaměstnavatelem, který ji prý také znásilnil. Aby své skutky zakryl a vyhnul se veřejné hanbě, inicioval prý celý proces.
Ve švýcarském kantonu Glarus se na počátku letošního roku rozhořela o celé záležitosti živá diskuse. V březnu pak kantonální vláda a církevní rada rehabilitaci Göldiové zamítly. Na rozdíl od nich se však zástupci švýcarského parlamentu domnívají, že by mělo dojít k symbolickému uznání Göldiové neviny.
Z celé záležitosti se mezitím stal celkem výnosný byznys. Na počest "poslední čarodějky" bylo otevřeno muzeum, z Hauserovy knihy se stal švýcarský bestseller a o osudu popravené již byl natočen i film.
Na fotografiích: (1) podobizna Anny Göldiové; (2) autor bestselleru o Göldiové, Walter Hauser
Zdroj: Nadace Anny Göldiové
