Premiérka
Szydlová: V dobrém i ve zlém. Polsko patří do EU

Polsko patří do Evropské unie a jeho osud je spojen s osudem Evropy v dobrém i ve zlém, řekla ve čtvrtek polská premiérka Beata Szydlová v projevu v Institutu pro mezinárodní vztahy ve Varšavě. Dodala, že směřování k hlubší integraci nesmí vést k vyloučení těch, kteří se chtějí přidat později. Zdůraznila také význam regionální spolupráce například v rámci visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko).

Szydlová se vyslovila také pro větší roli národních parlamentů v unijním legislativním procesu a proti jednotným evropským kandidátkám pro volby do Evropského parlamentu, které v září navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle předsedkyně polské vlády by jednotné kandidátky nevyřešily demokratický deficit v unijních strukturách.

Varšava usiluje o Evropu fungující na principu "rovný mezi rovnými, svobodný mezi svobodnými", řekla Szydlová. Při debatě o budoucnosti EU je podle ní třeba usilovat o konsenzus a vyvarovat se vytváření "úzkých skupin", což by vedlo k rozštěpení Evropské unie, uvedla předsedkyně polské vlády.

Szydlová se dotkla také bezpečnostních otázek. Unie by podle ní měla být schopna efektivně reagovat na krize ve svém okolí. Jiné bezpečnostní ukotvení než v rámci Severoatlantické aliance ale Varšava nevidí.

Polská premiérka také zdůraznila, že ačkoli její země není součástí skupiny států platících eurem, není jí osud eurozóny lhostejný, protože úzce souvisí s polskou prosperitou. Polsko je odhodláno přijmout euro, ale v současnosti je podle Szydlové příliš mnoho otázek, než aby k tomu země přistoupila. "Polsko musí mít jistotu, že přijetí eura přinese rychlejší ekonomický růst," poznamenala Szydlová.

Mezi Varšavou a Bruselem nyní panuje roztržka ohledně změn v polském soudnictví, které podle EU narušují nezávislost polské justice. Polská vláda tvrdí, že zákony odpovídají evropským standardům, představitelé EU a polské opozice a lidskoprávní skupiny jsou však jejich obsahem znepokojené. Evropská komise v létě kvůli problematické reformě soudnictví zahájila s Polskem řízení pro porušení unijní legislativy, které může skončit žalobou u unijního soudu.