Změny zákonů, které se nyní v Polsku uskutečňují, jsou výsledkem podzimních demokratických voleb. V Evropském parlamentu ve Štrasburku to prohlásila polská premiérka Beata Szydlová. Svoboda a svrchovanost jsou podle ní pro Poláky klíčovými hodnotami. Vláda je podle premiérky ale připravena o vytváření lepších reforem pro Polsko diskutovat s evropskými představiteli i domácími stranami.
"Naši otcové a dědové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů. Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít. Naučili jsme se to od Evropy," řekla Szydlová.
Premiérka v projevu k europoslancům opakovaně řekla, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Řekla také, že reformy jsou v souladu s evropskými standardy a že Varšava se při jejich přípravě inspirovala v jiných evropských zemích.
Szydlová rovněž prohlásila, že při vytváření reforem je otevřená dialogu s dalšími aktéry. "Chceme pracovat na dobrých politických reformách, abychom mohli zajistit, že Polsko bude svobodnou zemí," řekla. "Chceme být v EU šampionem, to je náš sen," dodala.
Evropská komise vyjádřila obavy především kvůli změnám, které se týkají ústavního soudu a fungování médií. Szydlová postup vlády obhajovala.
Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropských mediálním standardům. Vláda se ale nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií, řekla Szydlová.
Změny zákonů, které v Polsku provádí PiS, znepokojují Evropskou komisi, která proti Varšavě zahájila formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na úvod debaty řekl, postup, ke kterému se Evropská komise rozhodla, dosud EU nezažila. Tento mechanismus pro ochranu právního státu unie vytvořila v roce 2014 a poprvé ho aktivovala právě kvůli Polsku. Schulz v nedávném rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Za toto vyjádření německého politika se na jeho hlavu snesla kritika nejen z Polska, ale i z Německa.
