Do toho občanům nic není - Evropská komise (EK) označuje výdaje více než 400 milionů eur (zhruba 9,8 miliardy Kč) jako důvěrné. Často k tomu ale nemá právo.
Polský eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski se často pyšní, že jen málo úřadů na světě bere transparentnost financí tak vážně. Má na to zvláštní webovou databanku, v níž komise zveřejňuje své výdaje a jejich příjemce. Ve skutečnosti je ale celý systém stále neprůhlednější a bruselští byrokraté si nechávají rok od roku méně a méně koukat do karet.
Jen loni klasifikovala EK projekty v celkové hodnotě téměř 410 milionů eur jako "důvěrné".
Příjemci peněz zůstávají utajení, komise se s nimi nesvěří ani kontrolorovi unijního rozpočtu.
Roku 2007 přitom EK rozdala sto čtyřem utajeným příjemcům "pouze" 87 milionů eur. Bruselští komisaři většinou zdůvodňují své mlčení ohledně milionových výplat bezpečnostními riziky pro příjemce, mnohdy v diktaturách. Závoj mlčení nad některými transfery ale trochu zapáchá. Co to bylo za tajný projekt loni v Palestině, jenž stál EU 127 milionů eur? A jaký anonymní příjemce dostal 58 milionů eur v Hondurasu?
Jedna z mluvčích Lewandowského k tomu sdělila, že k utajení jsou (opět) bezpečnostní důvody.
Několik dní nato ale jiná mluvčí komise všetečným novinářům sděluje, že 127 milionů šlo na výplaty palestinských úředníků a 58 milionů do jakéhosi počítačového systému. Po dalších dotazech přizná, že příslušné projekty neměly důvod k utajení a že vinen je úřední eurošotek.
Že jde opravdu o omyl, nechtějí někteří europoslanci jen tak spolknout. Už loni označila komise jako důvěrné dva projekty v Moldavsku za více než 79 milionů eur. Později se opět omluvila, že projekty určené na zdravotnictví a zásobování vodou klasifikovala špatně. Prý omyl. Také rakouský poslanec EP Martin Ehrenhauser (nezávislý) větří čertovinu. Že by komisaři dávali nálepku "tajné" na vše, u čeho se bojí, že by mohlo vzbudit nepříjemné otázky?
Rakušan chce prozkoumat dlouhou řadu důvěrných plateb. Kdo je třeba těch asi 2300 lidí, kteří dostali zhruba 109 milionů eur? Jaká bezpečnostní rizika hrozí příjemcům tučných sum v Německu, Francii či Nizozemí? Komisaři si asi budou muset nechat nahlédnout do karet více, než je jim libo.
