Poprava v Bělorusku
Trest smrti za atentát v metru. Rodina to ví z dopisu
17.03.2012 11:54 Aktualizováno 17.03. 20:48
Jeden z dvojice mužů odsouzených v Bělorusku k trestu smrti za atentát v minském metru z loňského dubna byl popraven. Oznámili to jeho příbuzní, kteří se odvolávají na úřední zprávu. O osudu druhého odsouzeného zatím nejsou k dispozici informace. Generální tajemník Rady Evropy vyjádřil nad provedenou popravou politování a řekl, že běloruský režim tímto způsobem prohlubuje svoji mezinárodní izolaci.
Sestra Uladzislava Kavaljova prostřednictvím Facebooku a později také novinářům sdělila, že rodinu o vykonání trestu informoval Nejvyšší soud dopisem, který je datován 16. března. Běloruské úřady k tomu zatím neposkytly oficiální komentář. Druhým odsouzeným byl Dzmitryj Kanavalav.
Zatímco Kavaljov po vynesení rozsudku loni v listopadu požádal o prezidentskou milost, Kanavalav, který byl označen za hlavního strůjce atentátu, o to žádat odmítl a podle neoficiálních zdrojů to za něj učinila jeho matka.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko však tento týden možnost milosti pro oba pětadvacetileté mladíky odmítl. Podle prezidenta byl jejich čin mimořádně nebezpečný a měl zvlášť těžké následky. V důsledku atentátu přišlo o život 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno.
"Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou," reagoval podle agentury ITAR-TASS generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland na informaci, že jeden z odsouzených byl popraven. Zároveň prohlásil, že "běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy".
Před časem právě Jagland vyzval Minsk, aby od trestu smrti pro oba muže ustoupil. "Zločin, z jehož spáchání byli shledáni vinnými, byl barbarský, ale jejich trest nesmí být stejný... oběti teroristických činů v Minsku volají po spravedlivém soudu, nikoli po mstě," řekl Jagland.
Kromě útoku v metru byli Kanavalav a Kavaljov obžalováni ze dvou dalších pumových útoků, a to ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008. Při těchto akcích byly desítky lidí zraněny, ale nikdo nezahynul.
Mladíci údajně svými činy chtěli dosáhnout změny totalitního režimu. Jejich obhájci žádali, aby byli pro nedostatek důkazů osvobozeni. Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti.
Spekulace o atentátu
V opozičních médiích se objevovaly spekulace, že v atentátu mohla mít prsty běloruská tajná služba nebo jiné složky mocenského aparátu autoritářského státu. Na internetu blogeři tvrdili, že režim chce po vzoru sovětského diktátora Josifa Stalina krvavým terorem odvést pozornost od těžké politické a hospodářské krize.
Dnes zazněly nové spekulace v souvislosti s tím, že rozsudek smrti vynesený loni 30. listopadu byl realizován relativně rychle - po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí přitom bývá, že poprava následuje rok či dva po oznámení verdiktu. "Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární," řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru existuje.
Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 na základě soudního rozhodnutí přišlo o život na 400 lidí. V Bělorusku se popravuje výstřelem do týla, termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.