Po vraždě slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky nastal útok na vládu, který neměl v historii země obdoby a za kterým stáli prezident Andrej Kiska, organizátoři protivládních protestů a zejména média. Řekl to bývalý trojnásobný slovenský premiér a předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico na sněmu své strany, prvním po Ficově demisi z postu předsedy vlády v polovině března.
Fico rezignoval v zájmu vyřešení politické krize po dosud nevyšetřené zmiňované dvojnásobné vraždě. Tříčlenná koalice následně vytvořila nový kabinet, jehož předsedou se stal místopředseda Směru-SD Peter Pellegrini.
"Útok na vládu Slovenské republiky, na jednotlivé její členy a strany vládní koalice stál na třech pilířích - na prezidentovi, organizátorech protestů a především na médiích. Ze dne na den jsme se z úspěšné země stali neúspěšnou a na půdě evropských institucí jsme byli doslova fackovacím panákem," řekl v projevu Fico na sněmu své strany v Časté nedaleko Bratislavy. Expremiér také kritizoval nedávnou rezoluci, kterou Evropský parlament schválil v souvislosti s Kuciakovou vraždou.
Slovenský prezident Kiska ještě před Ficovou demisí vybídl k zásadní rekonstrukci vlády nebo k vypsání předčasných voleb jako řešení krize důvěry lidí ve stát po vraždě Kuciaka a jeho partnerky. Fico tehdy reagoval opakovanou kritikou Kisky, ve které pokračoval i na sněmu své strany.
"Čekal jsem, že hlava státu udělá všechno pro to, aby obhajovala úspěšný příběh Slovenska. Opak byl ovšem pravdou, z prezidentského paláce nezazněl jediný hlas na obranu Slovenské republiky. Jeho (Kiskova) úloha v březnových událostech byla více než smutná a pro Slovensko nekonstruktivní," řekl Fico, který měl jako premiér dlouhodobě napjaté vztahy s prezidentem.
Popularita Ficovy strany po Kuciakově vraždě a po politické krizi v zemi výrazněji klesla. Podle průzkumů veřejného mínění Směr-SD s podporou kolem 20 procent ale zůstal nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku.
