Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii dnes při odvolacím řízení výrazně zpřísnil trest z pěti na 17 let vězení pro bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina a potvrdil dvacetileté odnětí svobody pro jeho tehdejšího nadřízeného Mileho Mrkšiče. Odsouzeni byli za to, že v roce 1991 umožnili mučení a zabití nejméně 194 Chorvatů ve Vukovaru dobytém Srby.
Mrkšiče v září 2007 odsoudil ICTY za to, že masakry zajatých Chorvatů umožnil. Šljivančanin tehdy dostal pětiletý trest vězení za napomáhání k mučení. V ostatních bodech obžaloby ho ICTY zprostil. Tribunál také osvobodil třetího důstojníka z takzvané vukovarské trojky Miroslava Radiče.
Šljivančanin se podle zpravodajského serveru BBC dostal na svobodu v prosinci 2007 poté, co čtyři roky strávil ve vazbě.
ČTĚTE TAKÉ: Perišić odmítá žalobu před tribunálem v Haagu
Za ostřelování Sarajeva 33 let
Zejména pětiletý Šljivančaninův trest a Radičovo osvobození však v Chorvatsku vyvolaly vlnu nevole. Nesouhlasila s ním ani obžaloba, která se odvolala. Požadovala odsouzení trojice k doživotnímu vězení.
Tehdejší jugoslávská armáda a srbské jednotky na podzim 1991 dobyly po těžkých bojích východochorvatský Vukovar. Po kapitulaci chorvatských ozbrojených sil se mnoho Chorvatů uchýlilo do tamní nemocnice. Mrkšić poté nařídil převézt 400 mužů z nemocnice do nedaleké obce Ovčara. Na zdejší farmě byli v nelidských podmínkách vězněni a mučeni.
Šljivančanin, který transport organizoval, se také postaral, aby Červený kříž nemohl na přesun dohlížet. Později stáhl své řádné jednotky a zajatce přenechal srbským milicím. Ty pak podle tribunálu nejméně 194 mužů zavraždily a jejich těla zahrabaly bagrem do společného hromadného hrobu.Události z Vukovaru jsou považovány za jedny z nejbrutálnějších, ke kterým během války v Chorvatsku (1991-1995) došlo.
Foto: archiv TÝDNE, Petra Mášová
