Výroční summit Severoatlantické aliance neskončil obávaným fiaskem. Přes zprvu tvrdošíjný odpor Turecka se novým generálním tajemníkem NATO stal dánský předseda vlády Anders Fogh Rasmussen.
"Můžete zatleskat," potvrdil informaci o jeho zvolení na tiskové konferenci dosavadní nejvyšší představitel aliance Jaap de Hoop Scheffer, zástupce Nizozemí.
Jmenování Rasmussena takřka do poslední chvíle blokovalo Turecko. Ke střídání na nejvyšším postu NATO dojde letos 1. srpna.
ČTĚTE TAKÉ: NATO "válčí" s Turkem. Kvůli karikaturám a Kurdům
Šarm nastydlého Obamy zabírá. Taje i kancléřka
Turecku na dánském premiérovi vadilo, jak se stavěl k zveřejnění kontroverzních karikatur proroka Mohameda v dánském tisku před několika lety.
Ty vyvolaly zejména v muslimském světě bouře nevole, premiér je ale obhajoval právem na svobodu projevu. Turecko kritizuje i to, že Kodaň nezasahuje proti televizi kurdských separatistů, která v Dánsku sídlí a vysílá odtamtud.
Delší jednání i zvláštní post pro Turecko
Podle Turecka by Rasmussen vzhledem k tomu, jak se postavil třeba ke zmiňované kontroverzi s karikaturami, nebyl s to organizovat citlivé mise aliance do muslimských zemí. Aliance se chtěla dohodnout na jménu nového šéfa už v pátek večer, avšak Ankara kandidáta, kterého podporovalo i Česko, zablokovala. Kvůli tureckému odporu se jednání nakonec protáhla zhruba o dvě a půl hodiny i dnes.
"Všichni jsme se dohodli, a to jednomyslně," řekl Scheffer, podle něhož se podařilo najít řešení přístupné i pro Turecko. Podle diplomatických zdrojů by mohl vzniknout post náměstka generálního tajemníka, který by se měl věnovat právě muslimské části světa. Obsadit by ho možná mohl právě zástupce Turecka.
Během předchozích bilaterálních jednání americký prezident Barack Obama a vůdci Francie a Německo zintenzivnili tlak na Turecko. „Řekli tureckému prezidentovi, že odmítají odjet ze Štrasburku s neúspěchem," řekl deníku Politiken vysoce postavený zdroj uvnitř NATO. „A potom Turecko začali uplácet sliby mnohem většího vlivu na různých úrovních aliance," dodal úředník.
Politického matadora podporuje krajní pravice
Šestepadesátiletý premiér Anders Fogh Rasmussen se v dánské politice pohybuje od mládí. Předsedou pravicově liberální strany Venstre se stal v roce 1998, o tři roky později se stal premiérem. K volebnímu vítězství, které mezitím ještě dvakrát zopakoval, ho vynesla tvrdá protiimigrační politika.
Počet žadatelů o azyl v Dánsku od té doby značně poklesl. Po předčasných volbách v roce 2007 umožňuje fungování Rasmussenovy koaliční vlády Dánská lidová strana.
Tato krajně konzervativní formace označila při několika příležitostech všechny muslimy za extremisty. Téměř devět procent obyvatel Dánska tvoří cizinci, většinou z muslimských zemí a Dánská lidová strana těží z protiimigračních nálad v jinak homogenní společnosti.
Dánská armáda v Afghánistánu
Šestapadesátiletý Rasmussen svého času podpořil válku v Iráku a je znám jako přesvědčený stoupenec akce USA a NATO v Afghánistánu.
Dánsko mělo na jihu Iráku kolem 540 vojáků, kontingent byl ale úplně stažen v roce 2007.
V Afghánistánu má země s 5,5 miliony obyvatel 700 vojáků. Od roku 2002 Dánsko ztratilo v těžkých bojích v provincii Helmand celkem 23 vojáků. Vzhledem k počtu obyvatel má tedy nejhorší ztráty ze všech zemí NATO.
Foto: Reuters, profimedia.cz, NATO a Graphic News
