Opatření, která Turecko dělá ve snaze snížit počty nelegálních migrantů přeplouvajících Egejské moře do Řecka, začínají působit. Jejich plný efekt se ale ukáže až v delším časovém horizontu, řekl turecký velvyslanec při EU Selim Yenel. O tématu budou chtít s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na mimořádném summitu EU-Turecko v pondělí diskutovat šéfové států a vlád evropské osmadvacítky.
Turecko bude na summitu svůj přístup vysvětlovat, podotkl jeho diplomat. Ankara ale také čeká podporu ze strany Evropy.
Vrcholná schůzka by prý měla přinést nové informace o vznikajícím plánu některých evropských zemí na dobrovolné převzetí některých uprchlíků přímo z Turecka. "Pokud zavřeme hranice a zabráníme jim v odchodu, měli by mít možnost nějak vycestovat legálním způsobem. Čekáme na vysvětlení evropských plánů," uvedl Yenel s tím, že Ankara si je vědoma dobrovolného charakteru celého zvažovaného projektu.
S představou programu přesídlování, na kterém by se země EU mohly podílet dobrovolně, přišla loni německá kancléřka Angela Merkelová. Zájem v minulých měsících daly najevo země jako je Rakousko, Finsko, Belgie či Nizozemsko. Konkrétní zvažované počty diplomaté odmítají sdělovat i mimo záznam, v médiích se ale objevily úvahy o několika stovkách tisíc míst ročně.
Podle Yenela by číslo v tomto řádu mohlo mít smysl. "Rozhodně mluvíme o stovkách tisíc. Aby to mělo skutečný význam, aby to pomohlo, musely by to být takovéto počty," řekl turecký diplomat. V pondělí budou chtít Turci s evropskou "skupinou ochotných" debatovat hlavně o otázkách, koho by se program přesně týkal a kde a jak by byli tito lidé vybíráni.
Shoda mezi státy EU a Tureckem ovšem podle informovaných unijních představitelů nyní nepanuje v otázce časové posloupnosti. Turci by chtěli systém přesídlování spustit co nejdříve, unie by raději počkala, zda se skutečně podaří snížit počty nelegálně připlouvajících migrantů.
EU loni v listopadu dohodla s Ankarou společný akční plán, jehož pro unii prvořadným cílem je snížení počtu osob, které připlouvají z Turecka na řecké ostrovy. Spolupráce s Tureckem je nyní základním kamenem evropské snahy o zvládnutí migrační krize. Některé země, například Maďarsko, ale stále hlasitěji hovoří o krachu tohoto přístupu a připravují se na "plán B", tedy faktické uzavření balkánské trasy a severní řecké hranice.
Zástupci EU a zemí jako je Německo proto dávají v poslední době najevo, že efekt s Turky dohodnutých opatření musí přijít rychle, jinak prý hrozí kolaps celého schengenského prostoru. Podobné varování naposledy jasně zaznělo minulý týden na jednání ministrů vnitra zemí unie.
Do Řecka nyní připlouvají tisíce lidí denně. Jen v prvních dvou měsících letošního roku jich připlulo téměř 132 tisíc, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) víc než za celou první polovinu roku 2015.
"Ta čísla jsou stále v tisících, chceme je dostat do řádů nízkých stovek," uvedl turecký velvyslanec. Mezi opatřeními, která Ankara přijímá, zmínil například výrazné posílení turecké pobřežní stráže a rozbíhající se zpětné přebírání migrantů od řecké strany.
Turecké úřady podle Yenela předpokládají, že zprávy o tomto vývoji se dostávají až k uprchlíkům. "Musí pochopit, že ta cesta není jednoduchá a že je lepší se do toho nepouštět. Budeme jim bránit, budeme je přebírat zpět," poznamenal diplomat.
Výměnou za spolupráci Turecka v migrační krizi EU loni v listopadu souhlasila s posílením vzájemných vztahů s Ankarou. Novou energii dostala jednání o přistoupení Turecka k EU, posouvají se diskuse o vízové liberalizaci. Unie také třemi miliardami eur (81,2 miliardy Kč) přispěje na zlepšení situace syrských uprchlíků přímo v Turecku.
Z této částky podle Yenela zatím nebylo ještě vyplaceno ani euro. Je to ale pouze proto, že příslušný tým zatím vyhodnocuje, které projekty by na evropské peníze mohly mít nárok.
