Turecko obhajuje svůj případný zásah proti Kurdům

Turecko si vyhrazuje právo podniknout všechna nezbytná opatření proti teroristickým aktivitám, které jsou proti němu zaměřeny ze severního Iráku. Prohlásil to turecký ministr zahraničí Abdullah Gül na tiskové konferenci v Ankaře po jednání s delegací Evropské unie.

Gülův výrok o právu zásahu proti teroristům souvisí s aktivitami za použití zbraní bojovníků z řad separatistické Strany kurdských pracujících (PKK). Tu považují za teroristickou organizaci jak Ankara, tak Spojené státy a Evropská unie. PKK má základny, z nichž podniká výpady na turecké území, na severu Iráku.

Turecko údajně chce tento týden předat OSN zprávu, která by vyjadřovala jeho obavy ohledně aktivit militantních kurdských separatistů v Iráku a umožnila potvrdit legální právo Ankary proti nim zasáhnout.

Ankara podnikala výpady do severního Iráku s cílem zlikvidovat tu základny PKK již dříve. Od invaze spojenců v čele se Spojenými státy do Iráku v roce 2003 Turecko žádá Washington, aby proti kurdským povstalcům zasáhl, což ovšem Spojené státy, pro něž jsou Kurdové v Iráku spojenci a kurdská autonomní oblast zónou relativního klidu v zemi, neučinily. 

Přístupová jednání 

Diplomatičtí představitelé EU na stejné tiskové konferenci potvrdili, že Evropská komise letos předpokládá otevření dalších tří kapitol přístupových jednání s Tureckem. Současně ale vyzvali Ankaru k prohloubení nutných reforem.

"Chci zdůraznit, že naším záměrem je otevřít 26. června tři kapitoly jednání," oznámil vedoucí delegace EU německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Dalšími členy takzvané evropské trojky, která nyní jedná v turecké metropoli o pokroku Turecka na jeho cestě do EU, jsou náměstek portugalského ministra zahraničí Joao Cravinho a evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.

EU dala přístupovým jednáním s Ankarou zelenou už v říjnu 2005, zatím se ale podařilo otevřít pouze dvě první kapitoly týkající se vědy a výzkumu a dále průmyslové politiky, a to až v červnu loňského roku. Nyní mají opět v červnu následovat kapitoly zaměřené na hospodářství a měnovou politiku a rovněž na statistiku a finanční kontrolu.

Rehn ale neopomněl tureckým představitelům připomenout nezbytnost politických reforem, zejména pokud jde o ochranu lidských práv a o další demokratizaci země. To podle něho platí především v období po 22. červenci, kdy se v Turecku konají předčasné parlamentní volby.

Reformy v terénu 

"To, na co bude EU především brát zřetel, je rytmus a intenzita reforem v terénu... Skutečně nejde o pouhý technický proces," zdůraznil Rehn. Budoucí turecký parlament i vládu vyzval, aby reformnímu procesu daly "nový impulz, aby tak byla plně zajištěna základní práva" - zejména pokud jde o práva žen, o svobodu projevu a tisku i o práva odborářská.

Steinmeier také vyzval Ankaru, aby upravila článek 301 trestního zákona, který stanoví vysoké tresty za "urážku národní identity". Právě v duchu této právní normy je v Turecku soudně pronásledována řada intelektuálů.

Foto: ČTK/AP