Turecko si vyhrazuje právo podniknout všechna nezbytná opatření proti teroristickým aktivitám, které jsou proti němu zaměřeny ze severního Iráku. Prohlásil to turecký ministr zahraničí Abdullah Gül na tiskové konferenci v Ankaře po jednání s delegací Evropské unie.
Gülův výrok o právu zásahu proti teroristům souvisí s aktivitami za použití zbraní bojovníků z řad separatistické Strany kurdských pracujících (PKK). Tu považují za teroristickou organizaci jak Ankara, tak Spojené státy a Evropská unie. PKK má základny, z nichž podniká výpady na turecké území, na severu Iráku.
Turecko údajně chce tento týden předat OSN zprávu, která by vyjadřovala jeho obavy ohledně aktivit militantních kurdských separatistů v Iráku a umožnila potvrdit legální právo Ankary proti nim zasáhnout.
Ankara podnikala výpady do severního Iráku s cílem zlikvidovat tu základny PKK již dříve. Od invaze spojenců v čele se Spojenými státy do Iráku v roce 2003 Turecko žádá Washington, aby proti kurdským povstalcům zasáhl, což ovšem Spojené státy, pro něž jsou Kurdové v Iráku spojenci a kurdská autonomní oblast zónou relativního klidu v zemi, neučinily.
Přístupová jednání
Diplomatičtí představitelé EU na stejné tiskové konferenci potvrdili, že Evropská komise letos předpokládá otevření dalších tří kapitol přístupových jednání s Tureckem. Současně ale vyzvali Ankaru k prohloubení nutných reforem.
"Chci zdůraznit, že naším záměrem je otevřít 26. června tři kapitoly jednání," oznámil vedoucí delegace EU německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Dalšími členy takzvané evropské trojky, která nyní jedná v turecké metropoli o pokroku Turecka na jeho cestě do EU, jsou náměstek portugalského ministra zahraničí Joao Cravinho a evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.
EU dala přístupovým jednáním s Ankarou zelenou už v říjnu 2005, zatím se ale podařilo otevřít pouze dvě první kapitoly týkající se vědy a výzkumu a dále průmyslové politiky, a to až v červnu loňského roku. Nyní mají opět v červnu následovat kapitoly zaměřené na hospodářství a měnovou politiku a rovněž na statistiku a finanční kontrolu.
Rehn ale neopomněl tureckým představitelům připomenout nezbytnost politických reforem, zejména pokud jde o ochranu lidských práv a o další demokratizaci země. To podle něho platí především v období po 22. červenci, kdy se v Turecku konají předčasné parlamentní volby.
Reformy v terénu
"To, na co bude EU především brát zřetel, je rytmus a intenzita reforem v terénu... Skutečně nejde o pouhý technický proces," zdůraznil Rehn. Budoucí turecký parlament i vládu vyzval, aby reformnímu procesu daly "nový impulz, aby tak byla plně zajištěna základní práva" - zejména pokud jde o práva žen, o svobodu projevu a tisku i o práva odborářská.
Steinmeier také vyzval Ankaru, aby upravila článek 301 trestního zákona, který stanoví vysoké tresty za "urážku národní identity". Právě v duchu této právní normy je v Turecku soudně pronásledována řada intelektuálů.
Foto: ČTK/AP
