Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer žádá tureckého prezidenta Abdullaha Güla o zdrženlivost, pokud jde o souhlas s vysláním turecké armády do severního Iráku. Více času na řešení problému kurdských povstalců, kteří útočí proti cílům na tureckém území ze základen v severním Iráku, chce i irácký viceprezident Tárik Hášimí.
O tom, zda odsouhlasit žádost kabinetu o povolení intervence do Iráku, by turečtí poslanci měli hlasovat ještě dnes. Turecká vláda chce útokem na irácké základny povstalců ze Strany kurdských pracujících (PKK) zabránit jejich dalším výpadům.
"(Generální tajemník NATO) vyjádřil názor, že všechny strany by měly prokázat co nejvyšší možnou míru zdrženlivosti, zvláště v tomto velice napjatém období," řekl mluvčí aliance Appathurai při dnešním pravidelném briefingu.
Ankara tvrdí, že NATO nenabídla Turecku dostatečnou pomoc po sérii nedávných útoků, které na severu Turecka údajně spáchali právě kurdští separatisté z PKK.
Všeobecně se očekává, že turecký parlament žádost vlády o povolení invaze podpoří. Podle analytiků ale zásah zřejmě nepřijde okamžitě a pokud bude proveden, tak pravděpodobně až příští rok. O tom, že turecká vláda v bezprostřední budoucnosti útok neplánuje, je přesvědčen i irácký viceprezident Tárik Hášimí, který na toto téma jedná s nejvyššími tureckými představiteli od úterý.
"Dejte nám čas, abychom mohli s Tureckem spolupracovat na řešení tohoto problému, který zatěžuje národní bezpečnost obou zemí," prohlásil irácký viceprezident. Připustil, že "pokud irácká vláda nebude s to převzít svou odpovědnost, Turecko bude mít právo učinit vše, co je pro obranu jeho národní bezpečnosti nezbytné."
Hášimí, který jedná od úterý v Ankaře, současně ujistil nejvyšší turecké představitele o odhodlání irácké vlády infiltraci kurdských povstalců přes irácko-turecké hranice zastavit.
Podle informací, které přineslo dnešní vysílání turecké televize, je Hášimí přesvědčen, že se mu v rozhovorech s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem a s prezidentem Abdullahem Gülem podařilo Ankaru odvrátit od úmyslu vojensky na severu Iráku zasáhnout.
Proti turecké vojenské intervenci na severu Iráku se rozhodně stavějí Spojené státy, podle nichž by takový krok vedl k další destabilizaci situace v Iráku. Přitom právě oblast severního Iráku obývaná kurdským obyvatelstvem tvoří nejstabilnější zónu iráckého území.
PKK je v Turecku už řadu let zakázaná a za teroristickou organizaci ji považují nejen Turci, ale rovněž Spojené státy, Evropská unie a také NATO. Povstalci z PKK zahájili ozbrojené tažení proti turecké vládě a za vytvoření nezávislého kurdského státu v roce 1984; tyto snahy si na obou stranách vyžádaly už přes 37 tisíc obětí.
Na snímku turecké vojenské hlídky poblíž turecko-íránské hranice, 17. října.
Foto: AP
