Bulharský parlament schválil změnu volebního zákona, kterou se v zemi zavádí volební povinnost. Tento krok má podle představ vlády premiéra Bojka Borisova jednak zastavit stále klesající volební účast, jednak odstranit poměrně dost rozšířené kupování hlasů.
Pro tuto "volební reformu" zvedlo ruku při konečném hlasování 109 poslanců 240členného Lidového shromáždění, 74 bylo proti a deset se zdrželo. Proti byli zákonodárci Bulharské socialistické strany (BSP) a Hnutí za práva a svobody (DPS), které reprezentuje tureckou menšinu. Voliči obou těchto stran zpravidla chodí k volebním urnám disciplinovaně.
Kritici úpravy volebního zákona jsou přesvědčeni, že právo volit, zakotvené v ústavě, nemá naprosto nic společného se zaváděnou volební povinností. Ústavní soud by proto podle nich měl tuto úpravu právního předpisu zvrátit. Poslanci DPS podle listu Trud už dali najevo, že se na ústavní soud obrátí se stížností.
V Bulharsku, které je od ledna 2007 členem EU, se v posledních třech letech vystřídalo pět vlád. Při posledních volbách, v říjnu 2014, byla nejnižší účast voličů od pádu komunistického režimu před 25 lety.
