Děti házejí na policisty hořící předměty, výtržníci strhávají cyklisty z kol a chladnokrevně drancují obchody. Britové jsou sice obecně považováni za vyrovnané a odolné vůči stresu, násilnosti mladistvých ale mnohé z nich vyvádějí z míry.
Ze střechy nábytkářského obchodu šlehaly několikametrové plameny, stále výš a výš. Hodinu za hodinou přenášely televizní kamery z vrtulníků živě záběr na tuto budovu v Londýně a na prázdné okolní ulice. V jednom okamžiku přeskočily první plameny na protější dům. "Kde byli ti zatracení hasiči? A co policie? V jaké zemi to vlastně žijeme?" rozčiloval se jeden Brit ještě následujícího rána. Stejně jako mnozí jiní i on seděl až do dvou v noci před televizorem - a sledoval, jak je jeho země stále hlouběji vtahována do víru násilí. Pouliční násilnosti přišly nečekaně a šokují jinak vyrovnané Brity.
Od soboty, kdy mladí násilníci v severní části Londýna zapálili první domy a auta, se do myslí Britů vkrádá strach. Zatímco zpočátku byly násilím zasaženy téměř výlučně známé problémové čtvrti Tottenham a Brixton, které už v 80. letech minulého století zažily exploze útoků gangů mladistvých, nyní se výbuchy násilí přibližují centru společnosti. V noci na úterý zněly hasičské a policejní sirény po celém městě: v Ealingu na západě, v Hackney na východě, v Croydonu na jihu a v Camdenu na severu.
"Chceme policii a bohatým ukázat, že si můžeme a budeme si dělat, co chceme," řekla reportérce BBC jedna z účastnic nepokojů a uskávala z nejspíš kradeného krabicového vína. "Proč to děláme? Protože se musíme postavit policii. Prostě musíme," říká další z výtržníků.
Ve velké části milionové metropole se veřejný život zastavil. Policie vyklidila restaurace dokonce i v takzvaně lepších čtvrtích. Postranní ulice se proměnily ve vozovny už nejezdících dvoupatrových autobusů. Nakonec vyzval úřadující londýnský policejní šéf Tim Godwin obyvatelstvo, aby opustilo ulice. Rodiče mají najít své děti a odvést je domů.
Mladá učitelka z Ealingu Sarah se spolu s přítelem rozhodla kvůli varováním odjet z města, na stanici Ealing Broadway ale narazili na ohnisko násilí. Ještě po deseti minutách se nepřestává chvět. "Byli tam maskovaní mladí lidé, spíš ještě děti. Házeli na policisty hořící předměty... Bože, proč jenom to dělají! Je to strašné." Policisté byli proti nim bezmocní - a bylo jich málo.
Tento dojem s ní sdílejí mnozí Londýňané na ulicích i u televizních obrazovek. Vidí speciální policejní jednotky, které sledují, jak mladí výtržníci demolují výlohy a auta. Výtržníky, kteří před fungujícími kamerami podpalují odpadkové kontejnery. "Vypadalo to jako za občanské války," říkají obyvatelé následujícího dne. V metru se nemluví o ničem jiném. Jiné téma neexistuje, cestující líčí nespočetné historky: například o výtržnících, kteří v parcích strhávali cyklisty z kol, která pak kradli.
I jinak nesl Londýn v úterý známky divoké noci: mnohé obchody na hlavních třídách zůstaly zavřené. Pacienti se neodvažovali odejít z domova na sjednané návštěvy u lékařů. Na místa násilností se ale vrátil i kousek normálního stavu: ulice Mare Street v Hackney, kde v pondělí večer řádil dav, působila v úterý ráno znovu téměř dojmem běžného pracovního dne. Obchodníci v oblecích s mobilním telefonem v ruce spěchali na vlak. Jen pár oken zatlučených prkny připomínalo násilnosti.
A vyskytli se také už první Londýňané, kteří myslí na budoucnost. Na sociální síti Twitter ohlašoval anonym "riotcleanup" místa a hodiny úklidových akcí. "Mysleme na zítřek. Prvním krokem je projevit lásku sousedům, kteří potřebují naši pomoc." Většina Londýňanů ale zřejmě ví, že úklid násilníky nezastaví. Strach přetrvává. Co se stane během úterní noci? Do ulic města mezitím proudí policisté. Zaujímají postavení ve čtvrtích, které byly v noci na úterý nejvíce postiženy, ale i na strategických místech v centru města, například na náměstí Oxford Circus. Premiér David Cameron oznámil, že v londýnských ulicích bude 16 tisíc policistů, tedy třikrát víc, než je normální stav.
