Ukrajinci dnes vyráží k volebním urnám rozhodnout o nové hlavě státu. Současný prezident Viktor Juščenko velké šance nemá. O funkci se zřejmě utkají současná ministerská předsedkyně Julije Tymošenková a proruský konzervativec Viktor Janukovyč. O vítězi se ale rozhodne zřejmě až ve druhém kole. A očekává se i takzvané "třetí kolo" - povolební nepokoje.
Víc než pět let po volbách, které vyústily ve slavnou "oranžovou revoluci" a vynesly do čela státu prozápadní politický tandem prezidenta Viktora Juščenka a premiérky Julije Tymošenkové, Ukrajinci opět volí novou hlavu státu. Bývalí spojenci Juščenko a Tymošenková se na vrcholném politickém kolbišti znovu sejdou, tentokrát ale v úplně jiných rolích.
K TÉMATU: Hlasy ukrajinských voličů se nabízejí na internetu
Julije Tymošenková chce být prezidentkou
Česká inspirace? Na Ukrajině létala na politika vejce
Silné osobnosti masového hnutí z roku 2004 se totiž o rok později politicky rozešly, země byla uvržena do období nestability a později i hospodářské krize. Politické body začal na úkor Tymošenkové a hlavně Juščenka sklízet hlavní poražený z roku 2004 a nynější žhavý kandidát na prezidentský úřad - proruský šéf Strany regionů Viktor Janukovyč.
Konzervativní politik, nepříliš obratný na veřejnosti, o to zručnější v politickém přítmí, má silnou podporu v průmyslových oblastech v centru a na východě země a v preferencích má velký náskok před ostatními.
Kandiduje osmnáct politiků
Na prezidentský úřad kandiduje ještě dalších patnáct ukrajinských politiků, a protože podle předvolebních odhadů nikdo nezíská hned v neděli nadpoloviční většinu hlasů, čeká Ukrajince 7. února další kolo. V něm budou vybírat ze dvou nejúspěšnějších kandidátů z kola prvního - a stát se podle kyjevského tisku může cokoli.
Předvolební kampaň byla dlouhá, bojovná a ne úplně čistá. Kandidáti se vzájemně častovali žalobami, obviňovali se z přípravy volebních podvodů a z diktátorských spádů. Zvlášť trpké souboje mezi sebou sváděli Juščenko a Tymošenková.
Juščenko zřejmě mez šancí
Podle většiny předvolebních průzkumů do druhého kola s přehledem postoupí Janukovyč a spolu s ním Tymošenková. Na třetím místě se až do poslední chvíle objevovalo jméno bankéře a bývalého ministra Serhyje Tyhypka, který však v posledním průzkumu zveřejněném ve středu Tymošenkovou těsně předstihl. Juščenko podle průzkumů příliš šancí na volební úspěch nemá.
Pokud by skutečně do druhého kola pronikla dvojice Janukovyč-Tyhypko, znamenalo by to tvrdou ránu myšlenkám lidového hnutí z roku 2004, které západní státy chápaly jako příklon k hodnotám demokracie zosobněný v politických tezích Juščenka a Tymošenkové.
Byla by to zároveň mocná satisfakce pro Viktora Janukovyče, kterého v roce 2004 oranžová revoluce po vlně masových protestů připravila o prezidentský úřad. Průzkumy veřejného mínění, které na Ukrajině organizují místní politické strany nebo Moskva, ale podle kyjevského tisku ne vždy odrážejí skutečný stav věcí.
Povolební nepokoje
Politici na západ i na východ od Ukrajiny sledovali předvolební manévry ostražitě a komentovali je váhavě. Západ si od voleb slibuje větší stabilitu, byť takovému scénáři málokdo věří. Sami Ukrajinci si stěžují, že o ně Západ ztratil zájem - spíš než na osudu ukrajinské demokracie prý Evropě záleží na plynulých dodávkách ruských surovin.
O brzkém vstupu Ukrajiny do Evropské unie nebo do Severoatlantické aliance se už nahlas nemluví. Západoevropské metropole se spíše děsí představy nových nepokojů, k nimž by mohlo dojít v případě volebních nesrovnalostí. Jen necelých pět procent Ukrajinců přitom podle průzkumů očekává, že volby proběhnou zcela regulérně a podle pravidel. "Třetí volební kolo", jak v Kyjevě označují možnost povolebních nepokojů, mnozí považují za jisté.
Komu fandí Moskva?
Moskva na rozdíl od roku 2004 vývoj na Ukrajině příliš nekomentuje a svého tradičního favorita Janukovyče hlasitě nepodporuje. Objevují se dokonce signály, že Kreml dává potichu přednost Tymošenkové. Janukovyč si od Moskvy během volební kampaně udržoval odstup, když kritizoval přílišnou závislost své země na ruské ropě a veřejně odmítl připojit se k vojenským iniciativám Moskvy organizovaným v postsovětském prostoru.
V podmínkách vážných hospodářských problémů, politických skandálů, tuhé zimy a chřipkové epidemie mnozí Ukrajinci ztrácejí o volby zájem. Na internetu jsou na prodej volební hlasy a největší pozornost zřejmě v předvolebním období nezpůsobily programy kandidátů, ale skandál ústřední volební komise, která odmítla zaregistrovat gruzínské pozorovatele a "mimo kameru" je označila za bandu negramotných bezdomovců.
Volby stojí státní kasu miliardu hřiven (2,24 miliardy Kč), což mnozí považují za zbytečnou investici. V západoukrajinském Ternopilu mají dokonce už jasno: 14 dní před volbami se tam objevily billboardy oslavující Viktora Janukovyče jako nového prezidenta.
Foto: ČTK/AP
