Poslední dekáda byla velmi pravděpodobně nejteplejší v zaznamenávané historii. Na ekologické konferenci OSN v Kodani to v úterý uvedl generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO) Michel Jarraud.
"Období let 2000 až 2009 bylo velmi pravděpodobně nejteplejším od roku 1850, kdy se začalo se systematickým registrováním údajů, a rok 2009 bude zřejmě pátým nejteplejším rokem v historických záznamech."
Celkově je zatím na prvním místě rok 1998, především kvůli tehdejšímu silnému působení klimatického jevu El Niňo. Letošní teploty podle šéfa WMO přesáhnou dlouhodobý teplotní průměr 14 stupňů Celsia asi o 0,44 stupně.
ČTĚTE TAKÉ: Luxusní hotely politikům, klece pro demonstranty
Dva týdny na záchranu světa. Začíná konference o klimatu
V některých oblastech, kupříkladu v jistých částech Afriky či střední Asie, bude letošek vůbec nejteplejším rokem. "Na většině kontinentů jsme byli svědky nadprůměrných teplot, pouze v Severní Americe bylo počasí oproti průměru chladnější," konstatoval Jarraud s tím, že definitivní výsledky za rok 2009 budou oznámeny v březnu 2010.
Globálním oteplováním se od pondělka v Kodani zabývají účastníci konference OSN, kteří se pokoušejí vypracovat návrh nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, jež podle většinového názoru vědců ke změnám klimatu přispívají. Setkání, které má ve dnech 7. až 18. prosince navštívit 15 tisíc delegátů ze 192 členských zemí OSN, se považuje za největší a nejvýznamnější ekologický summit všech dob.
Britský premiér Gordon Brown v dnešním rozhovoru pro deník The Guardian vyzval své kolegy z Evropské unie, aby v Kodani zvýšili svůj příspěvek k omezování exhalací skleníkových plynů do roku 2020 z 20 na 30 procent oproti roku 1990. Podle něj jen tak bude možné přimět USA a další země k velkorysejším nabídkám.
Čtyři největší rozvíjející se ekonomiky světa, Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, které jsou zodpovědné za 30 procent světových emisí, chtějí, aby globální dohoda o klimatu byla hotova nejpozději do června 2010. Vyplývá to z jejich návrhu závěrečného prohlášení konference.
Některé vyspělé země již dříve uvedly, že si představují lhůtu do konce příštího roku.
Analytikové se shodují, že klíčovým pro nalezení dohody na summitu bude získání financí pro chudé státy na boj proti globálnímu oteplování. Rozvojové země požadují na tento účel ročně až 400 miliard dolarů.
Vláda osmého nejlidnatějšího státu světa Bangladéše, který je každoročně vystaven ničivým záplavám, dnes uvedla, že nejméně 15 procent z jakéhokoli fondu zřízeného na přizpůsobování se klimatickým změnám, by mělo proudit právě do Bangladéše.
"Jsme zemí, která je vůči podnebným změnám nejzranitelnější, a svět konečně musí uznat, že potřebujeme pomoc, abychom se mohli adaptovat," řekl bangladéšský ministr životního prostředí, podle něhož by při zvýšení mořské hladiny o jeden metr ztratilo minimálně 20 milionů lidí ze zhruba 150milionové populace jeho země své domovy.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner v pondělí na summitu sdělil, že jeho země se snaží prosadit na konferenci daň na veškeré finanční transakce, z níž by pak mohly plynout prostředky na ekologickou pomoc rozvojovým zemím. Podle Kouchnera již naprosto minimální, "takřka neregistrovatelná" daň - ve výši 0,005 procenta - by znamenala pro chudé státy významnou podporu.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
