Norsko chce do členských států Evropské unie vrátit až pět tisíc běženců z celkových asi 33 tisíc, kteří loni do této skandinávské země přišli. V rozhovoru s listem Aftenposten to prohlásila norská premiérka Erna Solbergová s tím, že Oslo bude jednat na základě takzvaného dublinského systému. Ten stanovuje, že odpovědným za azylové řízení je první stát, do kterého běženec vstoupí.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
Dublinský systém je součástí práva EU. Norsko podobně jako Švýcarsko nebo Island součástí EU není, ale k ujednání se připojilo.
"Musíme dodržovat struktury, které máme. Není možné, aby si žadatel o azyl vybíral zemi, která jeho případ bude řešit. To by měla dělat první země, ve které byl zaregistrován," citoval dnes Solbergovou portál The Local.
Norský přistěhovalecký úřad odhaduje, že navrácení do zemí EU se bude týkat čtyř tisíc až pěti tisíc lidí. Norsko již nyní usiluje o předání 860 žadatelů o azyl včetně 50 Syřanů do Maďarska. Oficiální žádost podalo na konci listopadu, odpověď očekává do konce ledna.
Norsko na konci loňského roku oznámilo, že zpřísní své azylové zákony, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Mimo jiné uvedlo, že nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu ("schengenu") přicházejí. Norsko je jako nečlenská země EU součástí schengenského prostoru, v jehož rámci provádí kontroly pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko letos očekává až 100 tisíc žádostí o azyl, což by znamenalo značnou zátěž pro sociální systém. V Norsku, které má asi 5,1 milionu obyvatel, loni požádalo o azyl zhruba 33 tisíc lidí.
