Sotva se nizozemská armáda stáhla z Afghánistánu - k ústupu zatroubila pod Hindúkušem jako první členská země NATO - už by se tam měla začít vracet zpět. Alespoň podle představ současné vlády v Haagu. Její premiér Mark Rutte (VVD) ale nyní přiznal, že kvůli tomu hrozí konfrontace kabinetu s parlamentem.
Snahy nizozemské vlády získat v zákulisí dostatek podpory pro obnovení afghánské mise u poslanců dolní parlamentní komory ztroskotaly, řekl Rutte domácímu deníku De Telegraaf.
A to přesto, že zvažovaná nová operace by byla jen slabým odvarem dosavadní robustní mise o síle zhruba 1600 mužů a žen v provincii Uruzgán. Celkem při ní zahynulo 24 Nizozemců.
Budoucí ozbrojené angažmá v Afghánistánu by podle premiéra Rutteho sestávalo "jen" z několika desítek policistů a přiměřeného počtu vojáků na jejich ochranu. Jejich úkolem by bylo pomáhat s výcvikem afghánské policie a armády.
Plán chce vláda předložit parlamentu příští rok v lednu. "Do té doby musí být jasné, jestli je většina poslanců pro. Na to nemám žádnou záruku," přiznal v pátek Rutte pro Telegraaf.
Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí antiislamista Geert Wilders, a Socialistická strana (SP) jsou rozhodně proti. PVV přitom uzavřela s menšinovou vládou liberální VVD a křesťanskodemokratické CDA jakousi "koaliční" smlouvu o jejich podpoře v dolní parlamentní komoře. Vláda musí proto pro svůj záměr hledat jiné partnery.
Premiér zdůrazňuje, že podpora pro afghánskou misi by se měla z větší části získat ve vší otevřenosti. Bylo by podle něj neobvyklé, aby vláda v tak závažné otázce předstoupila před poslance a neznala jejich většinový názor.
K návratu do Afghánistánu tlačí holandské vojáky silně a setrvale Washington. Ruttemu to při jejich prvním osobním setkání na nedávném summitu NATO v Lisabonu řekl i americký prezident Barack Obama. Chválil při tom Nizozemce za vše, co dosud v Afghánistánu vykonali. V Lisabonu slíbilo nějak přispět k pokračující misi ISAF pod Hindúkušem 27 z 28 členů Severoatlantické aliance.
Na pomoc Afghánistánu vydali Nizozemci od roku 2002 přibližně půl miliardy eur a dalších 110 ještě Kábulu poskytnou do roku 2014. V Afghánistánu nadále zůstává pět holandských rozvojových organizací, jež působí v oblasti zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a obchodu.
Po čtyři roky trvající misi začalo Nizozemí stahovat své vojáky z Afghánistánu letos v srpnu. Svou základnu Kamp Holland slavnostně předali společnému americko-australskému velení Combined Task Force o měsíc později.
Kvůli sporu o stažení kontingentu se letos v únoru rozpadla vládní koalice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho a v první polovině června se v Nizozemí uskutečnily předčasné volby, v nichž těsně zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), která po složitých a zdlouhavých jednáních vytvořila menšinovou koalici s CDA.
Problematika afghánské mise byla ale dlouhodobě zdrojem třenic v nizozemské politice.
