Uzbek, který se přiznal k teroristickému útoku ve Stockholmu, mohl být ve spojení s islamistickou skupinou podezřelou ze zosnování atentátu v petrohradském metru. Podle ruského internetového listu Gazeta.ru to vyplývá z teroristových kontaktů na sociálních sítích. "Oba útoky spojuje také to, že se k nim nikdo nepřihlásil," poznamenal list Gazeta.ru. Oba útoky se odehrály minulý měsíc, a to v rozmezí jen několika dnů.
Devětatřicetiletý Uzbek Rachmat Akilov, který 7. dubna ukradeným nákladním autem najel do lidí na pěší zóně v centru švédské metropole a pět jich zabil, byl podle listu aktivní v sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci), kde odebíral propagandistické materiály od jedné islamistické skupiny válčící v Sýrii pod praporem teroristické sítě al-Kajda. Mohl se také kontaktovat s jejím uzbeckým polním velitelem Sirožiddinem Muchtarovem, známým také jako abú Saláh.
Muchtarova podle deníku podezírají ruské tajné služby z toho, že si objednal atentát v petrohradském metru; oficiálně to však nepotvrdily. Vyhlásily po něm pátrání i kyrgyzské úřady, a to kvůli útoku na čínské velvyslanectví loni v srpnu, při kterém ale zahynul jen sebevražedný atentátník a zranění utrpěli dva členové ostrahy.
Bombový útok v petrohradském metru se odehrál 3. dubna a vyžádal si 16 mrtvých včetně předpokládaného sebevražedného atentátníka. Po několika týdnech se k atentátu přihlásila málo známá skupina Prapor imáma Šamila, podle vlastního prohlášení napojená na teroristickou síť al-Kajda. Většina expertů ale ve věrohodnost této verze nevěří, napsala Gazeta.ru. Sama kontaktovala Muchtarovovu skupinu působící v syrské provincii Idlib v rámci radikálního uskupení Fronta dobytí Sýrie (bývalá An-Nusra), a získala příslib, že velitel odpoví na otázky o petrohradském atentátu. Nakonec k tomu ale nedošlo.
