Kdo už měl sex v letadle, patří automaticky do takzvaného Mílového klubu (Mile High Club; MHC). Velmi aktivní jsou v tomto směru Evropané, možná nejčilejšími pak Britové. Zdaleka ne všechny otázky k tomuto tématu jsou ale uspokojivě vysvětleny, podotýká německý deník Die Welt.
Byl to Američan, který roku 1916 náhle, veden svým chtíčem, založil Mile High Club. Lawrence Sperry, tehdy mnoha ženami obdivovaný aviatik, chtěl prý jen vyzkoušet autopilota, jejž sestrojil.
Nové zařízení fungovalo tak dobře, že si čtyřiadvacetiletý konstruktér našel ve vzduchu čas, aby se trochu více věnoval kopilotce Waldě Polkové. Ta se nebránila.
Na čerstvě sestrojeného autopilota byla ale následná aktivita v kabině zjevně trochu moc, protože stroj se s Lawrencem a Waldou zřítil.
Letadlo spadlo naštěstí do zátoky Great South Bay u Long Islandu, kde je vylovili z vody. Dodejme, že byli nazí, takže to, co se jejich zachráncům zdálo být, tak tomu skutečně také bylo.
Zrodil se Mílový klub, který má od té doby stále více příznivců. A počty jeho členů setrvale a utěšeně rostou. Žádný div, vždyť kritéria členství jsou prostá. Stačí napsat, že jste měli sex ve větší výšce než 1852 metrů nad mořem, což je námořní míle.
Klub bez členských průkazek
Stejná kritéria platí jak pro posádku letadla, tak pro pasažéry. "Prestižní" klub je však jen virtuální. Nemá žádné sídlo, ani žádné členské průkazky. V zásadě jde jen o dobrý pocit být ve společnosti těch, kteří si to rozdali s druhým či stejným pohlavím pod nebo nad oblaky.
Není znám ani přesný počet členů Mílového klubu. Na webové stránce www.milehighclub.com lze si lze pokecat a případně se pochlubit, konstatuje Die Welt.
O konkrétnější pohled na "smílníky" se občas snaží některé letecké společnosti nebo internetové portály. Například Swoodoo.com onehdy pomocí ankety dospěl k výsledku, že 49 procent z tisíce pasažérů by chtělo mít sex v letadle. A asi deset procent dotázaných uvedlo, že už si toto přání splnilo. Hodnověrnost takových údajů je, přirozeně, bez záruky.
Čerstvé dotazování www.skyscanner.de dospělo k závěru, že největší národní skupinou v Mílovém klubu jsou zřejmě Britové. Přinejmenším to o sobě tvrdí. Za nimi se umístili Australané, Němci, Francouzi a Brazilci.
Poddaní Jejího Veličenstva se ale museli v poslední době na nebeských matracích pořádně snažit, protože ještě před čtyřmi lety byly v tomto klání až někde na ocase. Vyplývá to alespoň s ankety o sexu v letadlech, na který se roku 2009 aerolinky British Airwas zeptali 2983 cestujících. Šampiony se tehdy stali Australané, za nimiž následovali Norové a Holanďané.
Výsledky podobných průzkumů je však třeba brát s jistou rezervou. V máločem se mají muži snahu být v prsa tak, jako v této disciplíně. Problém také je, co lze vlastně označit za sex. Fantazii čtenáře není jistě třeba nikterak napovídat.
Opravdu, nebo jen machrují?
Do MHC se tak může vloudit kde kdo. Stačí třeba jen pár grifů rukou a už to může někdo označit jako sex.
Jednotlivé aerolinky se k sexu ve svých eroplánech staví různě. Většina to nijak neřeší do chvíle, než kvůli tomu nastane nějaký problém. Některé společnosti ho ale výslovně zakazují. Patří k nim třeba Singapur Airlines, jež ho výslovně zapovídají na palubách A 380.
Společnost požádala své pasažéry v první třídě, aby brali ohled na ostatní. V tuctu kójích je sice dvoulůžko, ale nejsou dostatečně zvukově izolovány.
Naprosto beztrestně si lze milování v oblacích užívat v airbusech či boeingu společnosti Virgin Atlantic. Ostatně, její majitel Richard Branson kdysi řekl, že sex v letadle je snem každého muže.
(instruktážní video pro sex v oblacích)
Některé malé aerolinky mají nabídku sexu na palubách rovněž malých strojů přímo v nabídce. Jedna britská firma se tak dokonce jmenuje - Mile High Flights. Název totiž není nijak právně chráněn. Letadla pro smílníky startují z Glouchesteru, který leží 185 kilometrů severozápadně od Londýna.
Pánové se budou možná zajímat o to, jak to tam nahoře "jde". Jak je to třeba s erekcí. Na tuto otázku je obtížné odpovědět. "Nejde" to mnohdy i dole. Znalci nicméně upozorňují, že nahoře v letadle odpovídá klima, tlak vzduchu poměrům, jaké jsou ve výškách 1500 až 2000 metrů.
Pokud s tím tedy pánové nemají problémy někde na horách, měli by být stejní "bejci" i v dopravním či jiném letadle.
