Už tak chudý Jemen hladoví, konflikt vyhnal humanitární pomoc

Zahraničí
19. 2. 2012 08:55
Záchraně v podobě humanitární pomoci brání pokračující konflikty.
Záchraně v podobě humanitární pomoci brání pokračující konflikty.

Fátimě Akraové na chvíli zazáří oči, když vyhublý čtrnáctiměsíční Anás, odpočívající u jejích nohou, slabě zatahá za lem jejího potrhaného černého závoje. Ví, že na cestě je jídlo. Mladá matka se na chvíli vytrhne z letargie a vhodí pár zrnek cukru do hnědé kaše uhnětené z chlebových drobků a horké vody. Pro Anáse to bude jediné jídlo tohoto dne.

Jemen byl i před loňskými protesty jednou z nejchudších zemí světa. Revoluce ho dovedla na pokraj humanitární krize srovnatelné s tou, s níž se loni potýkaly země Afrického rohu.

UNICEF bije kvůli Jemenu na poplach. Regionální ředitelka Maria Calivisová.Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) trpí 57 procent z dvanácti milionů jemenských dětí chronickou podvýživou, což je po Afghánistánu druhá nejhorší bilance na světě. UNICEF počítá s tím, že akutní podvýživou je letos ohroženo na 750 tisíc malých Jemenců. Dvě třetiny z nich mohou zemřít anebo se potýkat s následky po zbytek života. Jídla se nyní nedostává skoro čtvrtině ze všech 28 milionů Jemenců.

"Nemůžeme si dovolit koupit cukr, rýži ani fazole. Mé děti jedly naposledy kuřecí maso před rokem a půl," sděluje 45letý otec osmi dětí Amín Muhammad Širád, který žije s početnou rodinou v chatrči na prašném předměstí Saná. Podobně jako mnohé jiné je i tato rodina živa ze zeleniny, kterou si vypěstuje na malém záhonu za chatrčí. Množství jídla je ale tak malé, že rodina musela zavést přídělový systém. Amín jí jednou denně a děti chodily minulý týden spát bez večeře. "Teď je pro nás nejdůležitější mouka. Jestliže nám dojde, budeme hladovět," vysvětluje muž, v jehož náruči odpočívá šestiměsíční potomek.

Naděje je ve volbách

Jedno jídlo denně musí dětem stačit.V Jemenu se budou 21. února konat volby, po nichž by měl být vystřídán prezident Alí Abdalláh Sálih. Své pravomoci předal už v listopadu viceprezidentovi, ale až po nekonečných protestech, které významně oslabily režim v Saná. Napomohly ukončit třiatřicetiletou Sálihovu vládu, ale vyvolaly také zvýšení cen potravin i nezaměstnanosti. Podle odhadů je nyní bez práce polovina práceschopného obyvatelstva. V roce 2010 dosahovala míra nezaměstnanosti 35 procent. Loni přišly o práci desítky tisíc lidí a ceny základních potravin, například rýže, vyskočily až o 60 procent.

Anásův otec Muhammad prochází Saná a vybírá z odpadků vyhozené plastové lahve, aby je pak v obchodě vyměnil za chleba. Do revoluce pracoval v cementárně, která zásobovala továrnu na výrobu dlažby. Podnik ale musel být kvůli přerušování dodávky proudu a kvůli růstu cen pohonných hmot zavřen.

Jemen patří k nejchudším, ale také nejvyzbrojenějším zemím planety. Zbraní je tam údajně víc než lidí.Mnoho humanitárních organizací kvůli špatné bezpečnostní situaci z Jemenu stáhlo personál, takže se zastavilo mnoho humanitárních projektů, na nichž byly závislé tisíce Jemenců. Některé organizace či instituce, jako například Světová banka, se sice už do Jemenu vrátily, avšak mnohé vyčkávají na další stabilizaci. Zástupci jedné z nich, britského Oxfamu, doufají, že ji přinesou volby a že pak sousední země z oblasti Perského zálivu začnou Jemenu pomáhat víc než dosud.Prozatím Saná poskytují omezené dodávky ropy a plynu.

"Vzhledem k politické nestabilitě vlády Jemenu finančně nepomáhají. Doufáme, že se to změní," řekla zástupkyně Oxfamu pro Jemen Colette Fearonová. Volby ale nemusejí zdaleka přinést klid, protože separatisté z jihu a povstalci na severu už ohlásili, že je budou bojkotovat.

Půl výplaty za chleba

Konflikty pohlcují i děti.Mnoho rodin nyní potřebuje až polovinu měsíčního příjmu na nákup chleba, dalších 30 až 40 procent příjmů pak padne na pitnou vodu. Světový program pro výživu řadí Jemen na 11. místo na žebříčku států se špatnou dostupností potravin. Vláda v minulosti slibovala, že použije veřejné prostředky na zajištění potravin pro obyvatelstvo, ale Sálihova vláda podle ekonomů tento slib nesplnila a investovala hlavně do zbraní, které používala proti povstalcům.

Ekonom Muhammad Maitamí ví, že mnoho veřejných institucí nedostalo loni od státu vůbec žádné peníze. "Mnoho prostředků z rozpočtu bylo použito na nákup zbraní, ne na ulehčení života Jemenců."

"Další rok, jako byl ten předešlý, nepřežijeme," bojí se Fátima. Na vyhublé tváři jejího syna je patrné, s jakým vypětím se snaží zpracovat šest soust šedivé kaše, což je vše, co mu matka může dát tento den k snědku. "Modlíme se podobně jako všichni Jemenci za to, abychom se dostali z této bídy."

Autor: Reuters, ČTK Foto: Profimedia , humanitární zpravodajská agentura IRIN

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ