Lidskoprávní aktivisté v nástupnických zemích bývalé Jugoslávie sepsali petici s výzvou k ustavení společné komise, která by osvětlila osudy patnácti tisíc lidí pohřešovaných od balkánských válek z 90. let. Hodlají nasbírat milion podpisů.
Podpisovou akci zorganizovali mladí Chorvaté, Bosňáci, Srbové, Slovinci a kosovští Albánci, kteří tvrdí, že nejsou zatíženi etnickými resentimenty, jež vztahy mezi republikami bývalé Jugoslávie nadále ovlivňují.
Podle jedenadvacetileté studentky práv Beriny Bukvové, která pracuje jako dobrovolnice pro sarajevskou nevládní organizaci Demokratické hnutí mládeže, začal podpisový program dobře. "Lidé se zastaví, podívají, my jim to vysvětlíme, oni přikývnou a podepíší," dodala.
Organizátoři by rádi získali milion podpisů do šesti týdnů. Poté se chtějí obrátit na parlamenty nástupnických států a vyzvat je, aby se vzájemně dohodly na společné vyšetřovací komisi. "Je čas konečně se spojit a objasnit, co se stalo a kde jsou nezvěstní lidé," prohlásila Bukvová.
V sérii balkánských válek, které započaly v roce 1991 krátkým střetem ve Slovinsku, takzvanou desetidenní válkou, a skončily v roce 1999 v Kosovu, zahynulo odhadem sto šedesát tisíc lidí. Další milion přišel během konfliktů o střechu nad hlavou.
Na seznamu pohřešovaných je v současné době asi patnáct tisíc osob. Nevyjasněný osud těchto lidí je zapříčiněn zejména tím, že úřady v jednotlivých státech se zaměřily na evidenci vlastních obětí, ne na ztráty nepřítele. Počty obětí navíc jednotlivé vlády v minulosti pro politické účely upravovaly.
