V Dánsku loni požádalo o azyl nejméně lidí za posledních deset let. Informovalo o tom dánské ministerstvo pro imigraci a integraci, podle něhož loni počet žadatelů o azyl nedosáhl ani 3500. V roce 2015 požádalo o azyl v Dánsku 14 792 osob a v roce 2016 vzrostl počet žadatelů na 21 316. Podle dánské ministryně pro imigraci Inger Stöjbergové přispěla ke snížení jejich množství série 67 opatření, která vláda od migrační krize v roce 2015 přijala.
Mezi opatřeními byl i zákon umožňující konfiskaci majetku, jenž vyvolal kritiku ze strany obhájců lidských práv. Zákon umožňuje dánským úřadům odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10 tisíc dánských korun (34 tisíc Kč) v rámci spoluúčasti na financování péče o imigranty.
"Nepochybuji o tom, že povědomí o našich přísných opatřeních týkajících se imigrace se rozšířilo i za našimi hranicemi, a to je přesně to, co jsme chtěli," uvedla Stöjbergová v prohlášení, z něhož citoval zpravodajský server The Local. "Vždy jsem byla přesvědčena, že uprchlíci zvažují sociální výhody, které nabízejí různé evropské země, a vláda nyní dánský obchod s dárkovým zbožím zavřela," dodala.
Migrační experti v minulosti zpochybňovali efektivitu takových opatření, jako bylo například zveřejnění podrobností z nového dánského azylového zákona v libanonském tisku v roce 2015.
Ministryně Stöjbergová rovněž uvedla, že kromě zpřísnění dánských imigračních zákonů přispěla k omezení migrace také dohoda EU s Tureckem z roku 2016, která de facto uzavřela balkánskou trasu. Na základě této dohody migranti, kteří přijdou nelegálně do Řecka a nepodají si zde řádnou žádost o azyl nebo jim je taková žádost zamítnuta, jsou vraceni na turecké území.
"Doufám, že v příštích letech přijde do Dánska jen málo uprchlíků. Nejlepší způsob je pomáhat uprchlíkům, než se vydají na životu nebezpečnou cestu," podotkla Stöjbergová.
Celkem v Dánsku v roce 2017 požádalo o azyl 3458 lidí, pětatřiceti procentům z nich úřady žádost schválily, napsala tisková agentura Ritzau s odkazem na listopadové údaje.
