Petice v Londýně, protesty v Kolíně nad Rýnem, soudní spor v Marseille a prudké střety v Berlíně - s takovým odporem se střetávají plány muslimů na výstavbu mešit, které by podtrhly status islámu jako druhého největšího náboženství kontinentu. Po celé Evropě muslimové, kteří se kdysi modlili v garážích či starých továrních halách, čelí skepticismu a znepokojení.
Jejich plánem je vystavět důstojné mešity, které by byly dokladem jejich pevné víry a řádnosti islámských komunit. Někteří kritici těchto plánů tvrdí, že mešity by se staly symboly islamizace. Jiní zas říkají, že minarety by poškodily siluety měst. Mešity by se navíc prý mohly stát bezpečnostní hrozbou, protože podle zkušeností ze světa se tyto náboženské stavby často stávají centry teroristů.
Téma se dostalo do popředí během července v Británii, kde byla premiérovi Gordonu 
Brownovi zaslána petice s 275 tisíci podpisy proti plánu výstavby obrovské mešity, která má stát hned vedle sportovišť určených pro olympiádu v roce 2012.
Podobné reakce jsou po celé Evropě. Minulý měsíc protestovali proti výstavbě mešit obyvatelé Kolína nad Rýnem a Berlína a odmítlo ji i místní zastupitelstvo v Mnichově. Na francouzské město Marseille byla proti stejnému plánu podána žaloba.
Bekir Albonga z Turecko-islámské náboženské společnosti (DITIB) v Kolíně nad Rýnem říká, že ti, kteří v mešitách spatřují projevy muslimského separatismu či islámské kolonizace Evropy, se mýlí. Snaha muslimů postavit si modlitebny podle něj znamená, že se chtějí cítit jako doma a žít se svou vírou v harmonii ve společnosti, kterou přijali za svou.
Podle Riem Spielhausové, odbornice na islám při berlínské Humboldtově univerzitě, je mešita symbolickým vyjádřením změn, které ve společnosti nastaly. Otevírají se proto otázky, zda jsou tyto změny správné a zda by zde muslimové měli žít.
Tyto otázky jsou však prý předmětem diskuze pouze zřídka. Odpůrci mešit většinou jen argumentují hrozbami terorismu, rolí žen v islámu nebo nedostatkem parkovacích míst.
Kritici londýnské mešity tvrdí, že výstavba mešity pro 12 tisíc věřících vytlačí z celého okolí příslušníky ostatních náboženství. V Kolíně nad Rýnem se plány na výstavbu moderní mešity v osmanském stylu setkaly s kritikou, že mešita bude příliš veliká pro město, v němž se nalézá jedna z nejdůležitějších katedrál křesťanského světa.
Projekt na výstavbu mešity v berlínské čtvrti Pankow vyvolal tvrdé střety mezi příznivci a odpůrci projektu. K těm se připojily neonacistické skupiny.
Francie, kde žije pět milionů muslimů, největší komunita v Evropě, má nejdelší historii městských mešit. Mnoho starostů zde poskytuje pozemky pro jejich výstavbu za nízkou cenu. Letos však krajně pravicová politická strana Národní republikánské hnutí (MNR) vyhrála dva soudní spory proti výstavbě mešit v pařížské předměstské čtvrti Montreuil a v Marseille, kde muslimové tvoří zhruba čtvrtinu populace.
Podobně reaguje krajní pravice i ve Švýcarsku, kde vznikla petice proti výstavbě minaretů 
v zemi. V Itálii zase vyzvala extremistická Liga severu k uzavření a bezpečnostnímu prověření všech mešit v zemi. Po demonstracích v listopadu 2006 byla před mešitou v toskánském městě Colle di Val d'Elsa nalezena prasečí hlava.
V některých zemích jsou obavy z islámu hluboce zakořeněné. Patrné je to například v Řecku, které bylo téměř čtyři století ovládáno osmanskou říší. Zdejší muslimové mohli vystavět první mešitu až letos v červnu - jde o první mešitu, která byla za tímto účelem v Řecku od základu vystavěna.
Ve Španělsku, jehož jižní oblasti byly baštou islámského světa až do roku 1492, odmítli představitelé katolické církve žádost muslimů, aby se směli modlit ve velké katedrále v Córdobě, která byla kdysi mešitou.
Na fotografiích: (1) Protesty proti výstavbě mešity v německém Kolíně nad Rýnem, červen 2007; (2) Mešita ve východním Londýně; (3) Muslimové v berlínské mešitě; (4) Protesty proti stavbě mešity v italském Toskánsku.
Foto: AP
