Obrovský zájem zažívají v poslední době v Německu kurzy turečtiny. V zemi žije přes tři miliony lidí tureckého původu, kteří začali přicházet před šesti desítkami let jako takzvaní gastarbeitři a dnes tvoří nejpočetnější menšinu v Německu, kvůli níž se její jazyk chtějí naučit nejen mladí lidé, ale i lékaři, právníci nebo učitelé.
Nezanedbatelnou roli v novém trendu hrají také stále intenzivnější obchodní styky s ekonomicky sílícím Tureckem. Upozornil na to server bild.de. Podle něj zaznamenaly jazykové školy v Berlíně jen v loňském roce nárůst počtu frekventantů v kurzech turečtiny o 40 až 50 procent. Doslova o boomu pak mluví jazyková centra na univerzitách ve velkých německých městech.
Na univerzitách v hlavním městě a v Hamburku se počet studujících turečtinu od roku 2009 téměř zdvojnásobil, v Mnichově dokonce ztrojnásobil. "Takový náhlý zájem je neuvěřitelný. Tak velký zájem jsme nikdy neměli," uvedla vedoucí jazykového centra na berlínské Humboldtově univerzitě Elke Rösslerová.
"V roce 2008 jsme měli jen dva kurzy turečtiny, teď jich je šest. Opakovaně se stává, že studenty v začátečnických kurzech už musíme odmítat," přidal se mluvčí mnichovské univerzity Clemens Grosse. Více kurzů musela kvůli vysoké poptávce vypsat také Svobodná univerzita v Berlíně.
Vedoucí tamního jazykového centra Ruth Tobiasová si všimla i další odlišnosti od dřívější doby. Mladí Němci, kteří nemají turecké kořeny, přicházejí do kurzů už s prvními znalostmi jazyka získanými ze svého okolí. Ovládají některé fráze a slovní obraty, které se prosadily do běžné mluvy, a někdy zvládají i krátkou konverzaci.
Podle Cema Sentürka z essenského Střediska pro turecká studia a výzkum integrace získala turečtina pozitivní image především díky ekonomickému růstu Turecka. Do Německa dováží své produkty na 80 tisíc tureckých firem, pět tisíc německých pak investuje v Turecku. Jeho hrubý domácí produkt od roku 2009 stoupl o téměř 18 procent. Podle Sentürka tak jde o to dokázat komunikovat se svými obchodními partnery.
Další odborníci se domnívají, že zájmu o turečtinu pomohl také výměnný studentský program Erasmus, který mezi oběma zeměmi funguje od roku 2004. Zpočátku odjížděla do Turecka na jedno- nebo dvousemestrální pobyty ani ne stovka německých vysokoškoláků, loni už jich bylo sedmkrát tolik.
Ale nejen studenti si chtějí osvojit turečtinu. "V posledních dvou letech přichází mnoho lékařů, právníků a vyučujících, kteří nechtějí přijít o početnou turecky mluvící klientelu," tvrdí učitel turečtiny Fatih Kanars z jazykové školy v berlínské čtvrti Neukölln.
Jednou z nich je i právnička Ulrike Ehrentahlová, mezi jejímiž klienty nechybí ani turecky mluvící Berlíňané. Je teprve v začátečnickém kurzu a na odbornou diskuzi si ještě netroufá. "Už krátký rozhovor v mateřském jazyce mandanta ale často prolomí ledy a vytvoří důvěru," říká šestačtyřicetiletá advokátka.
V neposlední řadě za rostoucí zájem o turečtinu v Německu údajně může i popularita Istanbulu, který podle Karin Yesiladaové z univerzity v Paderbornu patří v současnosti mezi "módní města". Na rozdíl od situace ještě před pár lety je podle ní nyní "cool" tam studovat, pracovat nebo jen žít.
