V Německu začnou v neděli předběžné rozhovory mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) o nové vládě. Podle představ předsedů CDU a SPD - Angely Merkelové a Martina Schulze - mají být rychlé, věcné a důvěrné. Jestli se tato očekávání podaří naplnit, je však nejisté.
Sestavení vlády ve spolkové republice ještě nikdy netrvalo tak dlouho jako po loňských zářijových volbách. Když už se v listopadu zdálo, že země poprvé směřuje ke koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených, rozhodla se FDP rozhovory o vládě ukončit. Předčasné volby se tehdy zdály být nevyhnutelné.
V tu chvíli ale klíčovou roli sehrál prezident Frank-Walter Steinmeier, který parlamentní strany vyzval k dalšímu jednání. Apel na zodpovědnost politiků se týkal především jeho dlouholetých kolegů ze sociální demokracie, která se původně po volebním propadu rozhodla k odchodu do opozice. Výzva Steinmeiera i vědomí složité politické situace, kterou by ani nové volby nemusely příliš změnit, postupně SPD vedly k obratu a ochotě o vládě alespoň jednat.
Takzvané sondovací rozhovory, které v Německu tradičně předcházejí vlastnímu koaličnímu jednání, tak začnou téměř tři a půl měsíce po parlamentních volbách. Jako by dosavadní vládní strany chtěly alespoň částečně dohnat časovou ztrátu, domluvily se, že sondovací rozhovory skončí už do příštího čtvrtka nebo pátku.
Vedle rychlosti nemá jednáním chybět ani atribut věcnosti. Celkem 39 vyjednávačů - po 13 z každé z trojice stran - nejprve zasedne společně, ale posléze mají v menších pracovních skupinách pečlivě probrat 14 tematických oblastí, které si strany stanovily. Merkelová a Schulz chtějí dosáhnout také toho, aby z rozhovorů neunikaly žádné informace. Žádný z vyjednavačů proto až do konce sondovacích debat, které podle SPD mohou vyústit také v podporu menšinové vlády CDU/CSU, nemá dávat rozhovory médiím nebo vystupovat v televizních diskuzích. Tabu mají být i tweety o aktuálním stavu vyjednávání.
Že by se únikům informací podařilo zcela zabránit, je ale nepravděpodobné, i proto, že je politici nezřídka používají cíleně, aby tak ovlivnili vyjednávání ve svůj prospěch. Také o věcnosti části vyjednavačů mohou panovat pochybnosti, zvláště po mediálních přestřelkách některých politiků CSU a SPD z uplynulých dnů.
Šéf poslanců bavorské CSU Alexander Dobrindt například sociálním demokratům vzkázal, že by neměli vytahovat prastará socialistická témata. Nemohou podle něj počítat s tím, že kompletně prosadí své požadavky. Místopředseda SPD Ralf Stegner zase v reakci řekl, že sociálním demokratům jsou takováto vyjádření CSU úplně ukradená.
Programově se největší problémy dají očekávat v daňové nebo zdravotnické oblasti a také v otázce migrační politiky. Tam se už dopředu rýsuje hned několik sporů, které se týkají například horní hranice pro příjem uprchlíků, věkových testů pro mladistvé běžence nebo slučování rodin osob s doplňkovou ochranou.
Pokud se politikům tyto a další neshody podaří překlenout, bude 21. ledna sjezd SPD rozhodovat o tom, zda strana zahájí i konkrétní koaliční rozhovory. Jejich výsledek by pak schvalovaly stranické sjezdy CDU a CSU a také vnitrostranické referendum SPD. Hlasování sociálních demokratů, jehož výsledek je velmi nejistý, může trvat dva až tři týdny, a proto se nepočítá s tím, že by nová německá vláda vznikla dříve než v druhé polovině března.
