Z údajů německého statistického úřadu vyplývá, že v průměru žije ve městech s více než půlmilionem obyvatel 14 procent lidí, jejichž příjem nedosahuje 60 procent průměrné mzdy v zemi, což je považováno za hranici chudoby. Nejhůře je na tom saské Lipsko.
Úřad se opíral o výsledky výzkumu příjmů v 15 německých velkoměstech z roku 2008. Po Lipsku, kde se pod hranicí chudoby ocitlo 27 procent obyvatel, se s nedostatkem peněz nejvíce potýkají občané Hannoveru (22,2 procenta), Brém (22), Drážďan (21,5) a Dortmundu (21,3).
V Berlíně, který jeho primátor Klaus Wowereit kdysi označil za "chudý, ale sexy", žije takových lidí necelá pětina. Naopak nejméně tento problém trápí Mnichovany (9,8), Hamburčany (13,1) a obyvatele německé bankovní metropole Frankfurtu nad Mohanem (13,7).
ČTĚTE TAKÉ: Na pivo a klobásu do Bavor. Českých turistů přibývá
"Důvody tohoto vývoje spočívají v tom, že ve velkoměstech je více rozpadlých rodin, větší podíl migrantů a lidí, kteří si nemohou dovolit vlastní rodinný dům a musejí se stěhovat do města," komentovala v deníku Hamburger Abendblatt údaje statistiků mluvčí pro sociální politiku poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Anette Krammeová.
Výrazný rozdíl je zejména při porovnání situace ve velkých městech na západě a na bývalém komunistickém východě Německa. Zatímco metropole starých spolkových zemí mají v průměru 13 procent chudých obyvatel, na východě je to včetně Berlína každý pátý člověk.
ČTĚTE TAKÉ: Do Mnichova na Oktoberfest. Bav se, co sneseš
Podle únorové studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) žilo v celé zemi v roce 2008 pod hranicí chudoby 11,5 milionu z asi 82 milionů Němců. V současnosti leží tato hranice podle serveru Spiegel Online na 787 eurech (zhruba 20 tisíc korun) u jednočlenné domácnosti a na 1652 eurech (asi 42 500 korun) u rodiny se dvěma dětmi mladšími 14 let.
Foto: www.profimedia.cz
