V Paříži podepsána úmluva proti násilnému zavlékání

Ministři a další vysocí představitelé skoro 60 států v úterý v Paříži podepsali mezinárodní úmluvu o ochraně osob před násilným zavlečením, která byla v prosinci schválena na zasedání Valného shromáždění OSN.

Úmluva se má stát nástrojem boje proti jevu, který počínaje 70. lety sužoval zvlášť Latinskou Ameriku, ale v současnosti se rozšířil i na další oblasti a svým způsobem souvisí i s "tajnými vězeními", jež zřídila americká zpravodajská služba CIA při tažení proti terorismu. Zástupci Spojených států mezi signatáři nebyli.

Úmluva vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje nejméně 20 zemí. Závazná bude jen pro ty, které ji ratifikují, a nebude uplatňována zpětně.

Za zločin násilného zavlečení se v ní označuje únos člověka a jeho zadržování na tajném místě, ať už se toho dopustí stát, nebo neoficiální struktury. Systematické uplatňování takových praktik se v ní označuje za zločin proti lidskosti.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí upřesnil, že za násilné zavlečení se nepovažuje každý únos, ale že tato definice se uplatňuje jen na případy, kdy jsou postiženi představitelé opozice nebo obránci lidských práv.

Státy, které dokument ratifikují, budou muset přenést jeho ustanovení do svého právního řádu, a tedy mimo jiné stíhat a trestat pachatele tohoto zločinu, a to nejen přímé vykonavatele, ale i ty, kdo jim k tomu dali příkaz. Promlčecí lhůta přitom začne běžet až ve chvíli, kdy bude případ objasněn, což dává postiženým anebo jejich rodinám větší šanci domoci se spravedlnosti.

Jev běžně označovaný jako "mizení osob" se dostal na scénu zvlášť po nástupu diktatury v Chile v roce 1973. V této zemi zmizely beze stopy tisíce lidí považovaných právem či neprávem za odpůrce režimu generála Augusta Pinocheta. Krátce nato se totéž opakovalo v Argentině a v Uruguayi, teď jsou tyto případy běžné například v Kolumbii, Nepálu nebo Čečensku. V 90 zemích světa je teď napočítáno 41.000 nevysvětlených případů takových zmizení počínaje rokem 1980.

Na zasedání Valného shromáždění byla úmluva schválena jednomyslně, ale některými státy údajně bez nadšení. List Le Monde jmenuje v této souvislosti Rusko, Alžírsko a Kolumbii, další zdroje jmenují USA.

Schválení předcházela mnohaletá snaha takový dokument prosadit. Podařilo se to za situace zjitřené polemikou kolem tajných vězení, která údajně CIA zřídila mimo Spojené státy a kam posílala osoby zadržené při tažení proti terorismu i s vědomím, že některé z daných zemí si nedělají přílišné starosti s dodržováním konvencí o zákazu mučení, nebo prý právě proto.

Le Monde v úterním úvodníku napsal, že některá z těchto vězení byla údajně i v Evropě. "Velké demokratické státy by tedy udělaly velmi dobře, kdyby šly (s ratifikací úmluvy) příkladem, než začnou zbytek planety poučovat."

Ceremonie na francouzském ministerstvu zahraničí se vedle domácího ministra Philippa Douste-Blazyho zúčastnili i vysoká komisařka OSN pro lidská práva Louise Arbourová, předseda Mezinárodního výboru Červeného kříže Jakob Kellenberger a manželka argentinského prezidenta Cristina Fernándezová Kirchnerová.

Přítomna byla také Marta Vázquezová, předsedkyně argentinského sdružení Matky z Květnového náměstí, jehož členky už od dob vojenské diktatury v zemi (1976 až 1983) pravidelně manifestují na tomto náměstí v Buenos Aires a žádají objasnění osudu svých zmizelých dětí.

Úmluva pamatuje i na případy dětí, které úřady daných zemí po "zmizení" jejich rodičů předaly k adopci. Tyto adopce podle ní mohou být zrušeny.

Autor: ČTK

Foto: Archiv