Prefekt Kongregace pro otázky svatořečení, kardinál José Saraiva Martins v neděli ve Vatikánu prohlásil za blahoslavené 498 Španělů, kteří byli zavražděni v letech 1934 až 1937 ve Španělsku. Jde o historicky nejpočetnější skupinu osob, které byly blahořečeny najednou. Církev zavražděné považuje za mučedníky 20. století.
Ze Španělska 30. let bylo uznáno už mnoho případů jako mučednictví pro víru. S novými 498 blahoslavenými to bude už 977 osob, z nichž je 11 svatých. Kromě sedmi, kteří přišli o život v letech 1934 a 1937, byli všichni zabiti na počátku občanské války v roce 1936. Jan Pavel II. již v letech 1987-2001 uznal za mučedníky 471 obětí z 30. let ve Španělsku.
Blahořečení se týkalo dvou biskupů (a to z Cuency a Ciudad Real), 24 kněží, 462 řeholníků a řeholnic, jednoho jáhna, jednoho podjáhna, jednoho seminaristy a sedmi laiků. Noví blahoslavení byli ohlášeni před 40 tisíci poutníky, převážně Španěly, na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.
Podle některých studií věnovaných bratrovražednému boji, který se rozpoutal ve Španělsku v roce 1936, bylo v republikánské zóně zmasakrováno nejméně 6000 kněží a řeholníků (mezi nimi 13 biskupů). Jen v aragonské diecézi Barbastro bylo povražděno 88 procent kněží. Devět diecézí ztratilo více než polovinu kněží. Pouhá příslušnost k církvi dávala důvod k popravě bez soudu. Ti, jimž se podařilo uniknout, přicházeli do nacionalistické zóny, kde se mohli skrývat nebo dokonce těšit ochraně. K těmto masakrům je třeba připočítat podpalování kostelů a klášterů, znesvěcování oltářů a hrobů.
"Tak masivní beatifikace nebyla připravena kvůli pěstování nějaké megalomanie," prohlásil generální tajemník Španělské biskupské konference Juan Antonio Martínez Camino. "Obřad bude veliký proto, že jde o velkolepou stránku historie církve, která se v ní zrcadlí."
Foto: AP
