Vatikán zveřejnil <span>nové dokumenty o templářích</span>

Vatikán dnes slavnostně představil výpravnou publikaci s dosud nepublikovanými kopiemi dokumentů týkajícími se historie řádu templářů. Svazek listin nazvaný Processus contra templarios (Proces s templáři) obsahuje akta shrnující soudní řízení, jež vedla s příslušníky řádu začátkem 14. století katolická inkvizice.

Fasciklů s vzácnými historickými dokumenty bylo vytištěno pouze 799 kusů, jeden svazek stojí 5900 eur (asi 160.000 korun).

Dokumenty z tajného vatikánského archivu vycházejí při příležitosti 700 let, které uplynuly od zahájení inkvizičního procesu s tímto mocným středověkým řádem. Na příkaz francouzského krále Filipa IV. začalo 13. října 1307 masové zatýkání templářů a konfiskace jejich rozsáhlého majetku. Jen ve Francii skončilo ve vězení 5000 příslušníků řádu, kteří se pak na mučidlech přiznali k nejrůznějším zločinům - kacířstvím počínaje a sodomií konče.

Na nátlak krále Filipa IV. papež Klement V. řád v roce 1312 zrušil, inkviziční proces ale trval celých sedm let. Desítky templářů pak byly upáleny, na hranici skončil i velmistr řádu Jacques de Molay.

Vědce, ale i laiky pohnutá historie vlivného řádu mimořádně přitahuje. Nyní budou mít poprvé možnost nahlédnout bez omezení do originálních soudních dokumentů, z nichž některé vrhají na dějiny řádu zcela jiné světlo. Vatikán totiž do svazku, na jehož přípravě se podílelo pět desítek odborníků, zahrnul například i takzvaný Chinonský pergamen vydaný papežem na francouzském zámku roku 1308.

Pergamen byl v archivech objeven teprve před šesti lety a je převratným důkazem, který svědčí o tom, že papež nepovažoval templáře za heretiky.

O svazek dokumentů už podle vyjádření Vatikánu projevili zájem vědci, sběratelé i knihovny po celém světě, a jejich zájem tak bude kvůli malému nákladu těžké uspokojit.

Řád templářů založený pravděpodobně kolem roku 1118 po křižáckých taženích do Svaté země byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku; jeho celý název zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Pauperes commitiones Christi templique Salomonici). Posláním řádu bylo chránit nově založené Jeruzalémské království proti nepřátelským muslimům a zajistit bezpečnost poutníků směřujících z Evropy do Jeruzaléma.

Počátkem 13. století se templáři stali významnou hospodářskou, politickou i vojenskou silou, která vlastně nikomu nepodléhala, byť měla sloužit papeži. Právě jejich dalekosáhlý vliv pak nespíš přispěl k jejich konci; francouzský král i papež se totiž moci templářů obávali tolik, že byl řád nakonec dvě staletí po svém založení zrušen.

Na fotografiích snímky ze svazku listin "Proces s templáři"

Foto: AP