Plánovanou výstavbu dvaadvacet metrů vysoké sochy Alexandra Velikého na náměstí v centru makedonské metropole Skopje kritizují tamní architekti jako počin autoritářských režimů. Socha, která zastíní část centra města, bude symbolickým políčkem Řecku. Makedonie a jeho jižní soused mají dlouhodobě napjaté vztahy. Jde o historický spor o území ve středu Balkánu.
Otázkou podle zpravodajského serveru BalkanInsight.com zůstává, jakým způsobem byla vybrána sochařka Valentina Stevanovská, která monument s devíti dalšími bronzovými sochami za 10 milionů eur (asi 266 milionů korun) vytvoří.
ČTĚTE TAKÉ: Merkelová: Rozšiřování EU na Balkán potřebuje pauzu
Název Makedonie poprvé, podruhé, potřetí...
"Divím se, proč monument takovéto velikosti? Asi aby Řekové v Aténách viděli, že my také považujeme Alexandra za vlastního," citoval list Utrinski Vesnik sochaře Blagoje Cuskova. Architekt Miroslav Grčev poznamenal, že posledním, kdo takový památník stavěl, byl Saddám Husajn.
Umělci plánované dílo o velikosti osmipatrového domu kritizují, protože prý zastíní celé okolí náměstí. Problematická je i údajná netransparentnost výběrového řízení. O Stevanovské se prý veřejnost poprvé dozvěděla před rokem, kdy vyhrála na předměstí Skopje soutěž na vytvoření sochy Alexandrova otce Filipa Makedonského. Podle Grčeva není jasné, kdo a jak ji vůbec vybral.
Jistý podle BalkanInsight.com není ani způsob financování stavby. Starosta Skopje údajně potvrdil, že dílo zaplatí centrální vláda. Makedonské ministerstvo kultury se ale k jeho slovům doposud nevyjádřilo.
Gigantická dvanáctimetrový jezdecká socha antického vládce Alexandra na desetimetrovém podstavci by měla být vztyčena na konci roku 2010.
Metropole Makedonie už se jedním obřím pomníkem pyšní. Kříž Milénia na hoře Vodno je se 66 metry výšky největším křížem na světě. Makedonci ho postavili v roce 2000 na oslavu křesťanství. Je vidět z třicetikilometrové vzdálenosti a v noci svítí.
Alexandr Veliký si vojenským tažením podmanil většinu tehdy známého antického světa. Hranice své říše posunul až ke hranicím indického subkontinentu. Jeho odkaz je předmětem sporu mezi Makedonií a Řeckem.
Řecko totiž trvá na tom, že Makedonie, původní Alexandrovo království, je neoddělitelnou součástí Řecka a makedonský stát proto musí mít jiný název. Geografická oblast zvaná Makedonie je přitom mezi oběma státy rozdělena zhruba na půl, řecká oblast má své centrum ve městě Soluň. Atény se přesto obávají, že název Makedonie naznačuje, že severní soused by si mohl dělat nárok i na řeckou část oblasti.
Země, která vyhlásila nezávislost v roce 1991, byla proto kvůli odporu Řecka přijata do OSN až v roce 1993 pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslavian Republic of Macedonia, FYROM).
ČTĚTE TAKÉ: NATO se rozrostlo o dva nové balkánské členy
Vzhledem k tomu, že ústavní název země je Republika Makedonie, vznikají především v mezinárodních organizacích problémy. Kvůli řeckým protestům nedostala Makedonie před rokem pozvánku do NATO. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi oběma zeměmi z roku 1995 Řecku blokovat vstup Makedonie přímo zakazuje, stěžuje si nyní FYROM u Mezinárodního soudního dvora.
Foto: Wikimedia Commons
