Římané nepotřebují čekat na Halloween, jenž hlavně anglicky mluvící země oslaví tuto sobotu, aby se ponořili do strašidelného prostředí: Věčné město oplývá chrámy plnými koster či balzamovanými papeži, píše agentura AFP.
Ideálním místem, kde začít procházku bohatou na hrůzostrašné zážitky, je chrám Panny Marie Neposkvrněného Početí na Via Veneto, kterou proslavil Felliniho film Sladký život: Felliniho svět se zdá být na hony daleko, vstoupíme-li do krypty, kde jsou uloženy kosterní ostatky stovek kapucínských mnichů.
Kosti byly použity k výzdobě krypty: střídají se tu různé alkovny s velmi příznačnými jmény, jako je krypta lebek, holenních a stehenních kostí a tak dále.
Obratle tvoří květinové vzory, zatímco orloj složený pouze z kostí představuje věčné téma prchavosti času. Mumifikovaní mniši, ještě odění do svých hnědých rubášů z hrubé vlněné tkaniny, bdí nad místem ve výklencích nebo opřeni o zeď.
Pro Muldera a Scullyovou
Právě na toto poněkud tísnivě vyhlížející místo se mniši chodívali před spánkem modlit a rozvažovat o slovech: "Smrt zavírá dveře času a otevírá dveře věčnosti", uvádí se na internetových stránkách chrámu.
Ti, koho takové prostředí uvádí do rozpaků, mohou navštívit muzeum duší v očistci v jediném novogotickém kostele v Římě. Návštěvníkům se tu nabízí celá kolekce hodná amerického seriálu Akta X, kterou shromáždil v 19. století otec Victor Jouet.
Jsou tu podivné stopy, údajně otisky rukou, které zanechali duchové na oděvech nebo modlitebních knihách, aby se lidé modlili za jejich spásu.
Smrt: Dnes já, zítra ty
Poněkud dále na březích Tibery se nachází kostel Santa Maria dell'Orazione e Morte, kam byly pohřbívány bezejmenné mrtvoly. Tento kostel ze 16. století má průčelí vyzdobené lebkami s vavřínem.
Sympatická kostra drží korouhev, na níž stojí latinský nápis "Hodie mihi cras tibi" - dnes mně, zítra tobě. V kryptě je nad kropenkou instalována horní část kostry se zdviženou rukou, která jako by příchozí zdravila.
Jen jediná pohřební komora zůstala z celého komplexu, který až do konce 19. století obsahoval téměř 8000 koster. Sklepení byla zničena, když se stavěly kamenné hráze k zadržení vod Tibery. Stojan z koster tuto požehnanou dobu připomíná.
Papežovy vnitřnosti
Pro ty, kdo jsou přitahováni morbidním, ale také groteskním světem, může být zajímavá prohlídka barokního chrámu svatého Vincence a Anastasia proti fontáně di Trevi, kde jsou shromážděny útroby papežů, z nichž poslední patří Lvu XIII., zesnulému v roce 1903.
Pochmurná tradice začala za Sixta V. (1520-1590), který si kladl otázku, jak budou těla papežů znovu složena dohromady při vzkříšení, až duše mrtvých předstoupí před poslední soud.
V bazilice svatého Petra vítá návštěvníka balzamovaná tělesná schránka papeže Jana XXIII. (1881-1963), který spočívá ve skleněném výklenku v pravé postranní lodi chrámu.
Ačkoli je Řím pověstný svými katakombami, jsou tyto podzemní hřbitovy, kde jsou tisíce pohřebních výklenků, již bez koster, alespoň v těch částech, jež jsou zpřístupněny veřejnosti.
Avšak koster a dalších kuriózních ostatků je v Římě dost, ať už to je rámě svatého Františka Xaverského v chrámu svatého Ignáce nebo prst svatého Tomáše v chrámu Svatého Kříže Jeruzalémského.
Foto: Profimedia
