Většina Francouzů je pro návrat Francie do integrovaného vojenského velení NATO, ze kterého vystoupila v roce 1966. Ukázaly to dva průzkumy, jejichž výsledky byly zveřejněny před dnešním oficiálním oznámením a vysvětlením tohoto návratu prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Pro plný návrat Francie do NATO je podle ankety agentury IFOP 58 procent obyvatel, proti 37 a pět procent se nevyjádřilo, uvedl časopis Paris Match. Podle průzkumu agentury LH2 je pro tento krok 52 procent Francouzů, proti 27 procent, ostatní nemají jasný názor.
Sarkozy se k roli Francie v NATO vyjádří v Paříži v projevu na kolokviu, kterého se zúčastní generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana a další osobnosti. Sarkozy i jeho vláda již dříve sdělili, že počítají s plným návratem země do aliance.
K naplnění záměru bude ještě důležité úterní hlasování francouzského parlamentu k této otázce a průběh 60. výročního summitu NATO, který se plánuje na začátek dubna.
Rozhodnutí někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla o vystoupení Francie z vojenské složky aliance uprostřed studené války se Sovětským svazem bylo motivováno snahou zachovat francouzskou vojenskou nezávislost na USA. Tehdy musela aliance opustit své sídlo ve Fontainebleau u Paříže a přestěhovala se do Bruselu.
Francie, která je jadernou mocností a má stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, se i tak léta podílí na některých operacích NATO, nyní například v Afghánistánu. Země galského kohouta je zakládajícím členem NATO v roce 1949 a nikdy alianci neopustila, je nyní jejím čtvrtým největším finančním přispěvatelem a pátým v jednotkách. Přesto by plný návrat Francie měl velký symbolický význam a ukončil by nejstarší roztržku v alianci.
Foto: Reuters
