Vládní krize opět <span>rozpoutala debatu o rozpadu Belgie</span>

Zahraničí
23. 4. 2010 10:30
Člen pravicové vlámské strany s plackou propagující rozpad země.
Člen pravicové vlámské strany s plackou propagující rozpad země.

Člen pravicové vlámské strany s plackou propagující rozpad země.Příznačně tuto debatu charakterizuje deník Le Soir v titulku zabírajícím zhruba třetinu titulní strany: "Má tato země ještě smysl?". Krizi způsobily spory Vlámů s Valony, které měla utlumit federalizace země v 90. letech.

Šéfredaktorka Le Soir listu Béatrice Delvauxová se ptá, zda je opravdu na místě udržovat zemi a systém, v němž se vedle sebe snaží žít lidé s tak rozdílnými názory, v němž se neustále řeší jazykové střety frankofonní valonské a západogermánské vlámské komunity a kde nejsou lidé schopni se dohodnout na kompromisech.

Současnou krizi, která v belgických dějinách posledních let rozhodně není osamocena, podnítily spory o reformy týkající se možných změn práv menšinových frankofonních obyvatel ve vlámských regionech. Situace, kdy jedna ze dvou vlámských stran odešla z koalice, vyústila v to, že se premiér Yves Leterme rozhodl podat demisi. Král Albert II. nyní zvažuje, zda ji přijme.

ČTĚTE TAKÉ: Belgická vláda krachuje před šéfovstvím EU

Belgii tvoří na jihu francouzsky mluvící Valonsko, na severu vlámsky hovořící Vlámsko a uprostřed dvojjazyčný Brusel. Spory obou komunit zemi sužují dlouhodobě. Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném složitém sestavování vlády.

Premiér Yves Leterme podal kvůli sporům mezi Valony a Vlámy demisi."Bye Bye Belgium" (Sbohem Belgie), hlásá v angličtině titulek frankofonního listu DH Les Sports. Pod karikaturou, na níž premiér v otrhaných šatech a s lvem (symbolem Vlámska) v zubech nese králi demisi, pak dodává: "Toto není fikce."

Podobné debaty o možném rozpadu Belgie se vedly v minulosti již mnohokrát a vlastně z belgické politické scény úplně nevymizely nikdy. Otázkou však je, jak by se to případně dalo provést v praxi. Problém by totiž byl s metropoli - Bruselem.

Tato bohatá výspa, která navíc slouží i jako sídlo hlavních institucí Severoatlantické aliance a Evropské unie, je totiž dvojjazyčná. Představa, že by ho při případném dělení získala jedna z nesvářených komunit, je pro tu druhou jen těžko stravitelná.

Spekulovalo se tak třeba o tom, že by Brusel mohl být samostatný. Je ale možné, že tyto spekulace a debaty o rozpadu země zase časem trochu utichnou, jak tomu bylo i dřív. O tom, že má ale Belgie vážné problémy, však nepochybuje prakticky nikdo.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ