Ve stínu nedávných teroristických útoků z Londýna a Manchesteru se v Británii ve čtvrtek uskuteční předčasné parlamentní volby, které budou mít zásadní vliv na vztahy Británie a dalších evropských zemí po britském odchodu z Evropské unie. Favority stále zůstávají vládnoucí konzervativci premiérky Theresy Mayové, opoziční labouristé však v posledních dvou týdnech výrazně snížili jejich náskok v průzkumech.
Předvolební kampaň, která byla od útoku v Manchesteru před dvěma týdny již dvakrát přerušena, se v posledních dnech točí okolo bezpečnostních témat, jež dosud nebyla v popředí zájmu, ale která nyní podle expertů mohou výsledek ovlivnit.
Mayová čelí v souboji o premiérské křeslo lídru posilující levice Jeremymu Corbynovi, který v posledních týdnech sáhl k útočnému stylu a obvinil ministerskou předsedkyni, že v minulosti iniciovala mnohatisícový pokles počtu policistů a tím usnadnila útočníkům jejich počínání. Mayová odvětila, že její policejní škrty se nijak nedotkly protiteroristických týmů, a obvinila Corbyna, že vytrvale blokuje posílení policejních pravomocí v boji s terorismem. Skutečné plány na změnu přístupu k terorismu však slyšet nejsou.
Zatímco bezpečnost ovládla spíše mediální prostor, volební programy psané ještě před posledními atentáty sázejí na jiná témata. Jedním z těch zásadních jsou očekávané výstupní rozhovory s Bruselem, které chce premiérka v případě volebního úspěchu zahájit ještě tento měsíc. Mayová slibuje Britům rázné vyjednání "tvrdého brexitu" postavené na cíli omezit počet přistěhovalců ze států EU, i kdyby to mělo šedesátimilionovou zemi stát volný přístup na unijní trh. Corbyn, jemuž od loňského referenda někteří spolustraníci vyčítají nejednoznačný přístup k otázce odchodu z EU, chce hlavně zajistit, aby nepřišla k úhoně ekonomika a životní standard Britů.
Právě touha po silném vyjednávacím mandátu vedla v dubnu premiérku k tomu, že překvapivě vypsala předčasné volby necelý rok po referendu, v němž se jednoznačně nepřiklonila na žádnou stranu. Zprvu jasné průzkumy, které dávaly konzervativcům náskok 15 až 20 procentních bodů, však v posledních týdnech začaly předpovídat těsnější výhru toryů; podle poslední ankety by konzervativci měli ve čtvrtečních volbách získat o pouhý procentní bod více než opoziční levice.
Na průzkumy se nedá spolehnout
Média však upozorňují na poslední dvě selhání sociologických výzkumů, které nepřesně předpovídaly výsledek loňského referenda o brexitu i předloňských voleb, jež měly být vyrovnané, ale nakonec je ovládli konzervativci.
Zisk většiny ze 650 křesel zajišťující vznik jednobarevné vlády by podle některých průzkumů mohl být pro Mayovou nedosažitelný, a pokud se odhady relativně vyrovnaných výsledků potvrdí, bude důležitá povolební role menších stran. Skotská národní strana (SNP) i liberální demokraté, kteří svorně nesouhlasí s odchodem z EU, naznačili možnost podpořit vládu proti Mayové a zabránit tak naplnění její představy o brexitu. SNP hovoří o novém referendu o skotské nezávislosti, pokud by Mayová prosadila rázné odloučení od Bruselu, liberálové zase chtějí uspořádat plebiscit o příští podobě vztahů s EU včetně možnosti rozmyslet si odchod úplně.
Premiérka se vedle příkladně konzervativní snahy o vyrovnání britského státního rozpočtu snaží získat přízeň části středovějších voličů slibem zvýšených financí pro britské zdravotnictví, jehož stav je terčem opakované kritiky, a pro státní školství. Bouři nevole vyvolal její plán úsporných opatření v oblasti sociálních služeb, který by se dotkl především starších lidí. Podle mnohých pozorovatelů měl právě tento ohlášený krok významný vliv na pokles preferencí konzervativců. Od původních plánů, přezdívaných také "daň z demence", už Mayová pod tlakem částečně ustoupila. Ujistila například, že počítá se zavedením stropu pro příspěvky na sociální péči.
Corbyn naproti tomu chce skoncovat s lety úsporných opatření po finanční krizi a slibuje investovat do růstových opatření v britské ekonomice a zvýšit daně podnikům a lidem s nejvyššími příjmy.
