Německo s napětím čeká na nedělní parlamentní volby, jejichž výsledek má být podle čerstvých průzkumů velmi těsný. V takovém případě získají značný význam nejen takzvané převislé mandáty, ale i hlasy nebožtíků.
I zesnulí totiž rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu (Bundestagu). A sice v případě, pokud před svým odchodem na onen svět odevzdali svůj hlas poštou, píše list Frankfurter Rundschau.
Deníku to potvrdil volební úřad ve Wiesbadenu jakož i vedoucí voleb v Hesensku. Volební seznamy se sice aktualizují i podle úmrtí, oprávnění volit se ale kontroluje a porovnává se seznamy jen při osobní účasti na hůasování anebo při žádosti o volební podklady.
Kdo už ale podklady k hlasování obdržel a odeslal hlasovací lístky poštou, ten už zpětně vyřazován z voleb není. Tak se může stát, že v den hlasování 27. září budou o poslancích do německého Bundestagu rozhodovat i ti, kteří už opustili toto slzavé údolí.
Kolik lidí to je, o tom nelze zjistit exaktní údaje. Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu sice poskytuje číslo o počtech úmrtí v září, tedy měsíci voleb, ale tyto cifry obsahují i zemřelé do osmnácti let věku a cizince, kteří nejsou oprávněni volit. Počet úmrtí voličů se jako zvláštní kategorie nevypočítává.
V září tak umírá v průměru 64 tisíc lidí. Loni to bylo 64 209, předloni 63 129 a roku 2000 přesně 63 687.
Také po své smrti tak člověk ještě spolurozhoduje o politice své země. Celkově ale voliči ze záhrobí ovlivňují politické dění jen málo.
Například ve zmíněném Wiesbadenu volilo dosud poštou kolem 29 tisíc lidí. Kolik jich od odeslání obálky zemřelo, nelze ale v této chvíli přesně zjistit.
Foto: Profimedia a Reuters
