Vracení migrantů. Jak funguje dohoda s Tureckem?

Od migrační dohody uzavřené před sedmi měsíci mezi Evropskou unií a Tureckem dorazilo do Řecka 17 tisíc  lidí, z nichž polovinu tvoří syrští uprchlíci. Vráceno bylo jen 700 osob, většinou ekonomických migrantů z Pákistánu a Bangladéše. Dohoda je naplňována jen z části, a to vinou neefektivní byrokracie.

Od letošního března se sice podařilo zastavit příliv statisíců lidí, ale počet více než 60 tisíc uprchlíků, kteří uvázli v Řecku, se nijak nesnižuje. Hlavně na ostrovech ve východní části Egejského moře, kam se z Turecka dostávají nejdřív, jsou tábory přeplněné. V současnosti tam je 15 900 běženců a migrantů a každý měsíc jich přibude 2500. Před uzavřením dohody jich tolik přibývalo prakticky denně.

Evropští úředníci a experti uvádějí, že aby dohoda mohla v dlouhodobém horizontu fungovat, musejí být uprchlíci vraceni do Turecka v hojnějším počtu. Pokud bude existovat naděje, že v Řecku nakonec zůstanou, bude přicházet mnoho dalších.

Evropská unie obviňuje Řecko z neefektivnosti, která se vyznačuje pomalým tempem zpracovávání žádostí o azyl a odvolávání proti jejich zamítnutí. Atény se brání, že jsou množstvím případů zahlceny a žádají úřednické posily ze zemí EU. Podle unijních činitelů by však větší počet úředníků nepomohl, protože na vině je samotný řecký systém.