Případný vstup Chorvatska do Evropské unie se pomalu ale jistě vzdaluje. Předsednická země EU Slovinsko totiž podle diplomatických zdrojů blokuje veškerá vyjednávání s chorvatskou vládou a nezdá se, že by se v dohledné době mohla situaci změnit, přestože se jí budou v pondělí zabývat ministři zahraničí unie.
Vše odstartoval hraniční spor, kdy Chorvaté, kteří by chtěli do unie kolem roku 2010, začátkem roku vyhlásili takzvanou ekologickou rybolovnou zónu, která Slovince v podstatě odřízla od přístupu k volnému moři.
Slovinci nyní celý spor přenesli na půdu Evropské unie, což je podle diplomatů velmi neobvyklé, především v případě předsednické země. Lublaň by si prý čistě bilaterální spor měla vyřešit sama a nezatahovat do něj další členské státy.
Jednoznačnou podporu má Slovinsko pouze od Itálie, která se cítí chorvatským krokem rovněž poškozena. Řada ostatních států sice na zrušení zóny také tlačí, ale jen kvůli zrychlení postupu Záhřebu do unie.
Slovinská blokáda
Nedá se ovšem čekat, že Chorvatsko zónu hned tak zruší. Podle průzkumů veřejného mínění totiž vládu podporuje v tomto ohledu více než 90 procent obyvatel. Nastává tak paradoxní situace.
Chorvaté sice nadále schvalují evropskou legislativu, která by je měla přiblížit vstupu do evropského společenství, ale jejich pokrok nemá kdo hodnotit, protože jejich sousedé blokují jednání na všech úrovních.
Záhřeb zcela otevřeně usiluje o mezinárodní arbitráž, která by měla spor "rozseknout". Slovinci jsou ovšem proti. Podle diplomatů je zatím pouze jeden důvod. A to ten, že arbitráž by s velkou pravděpodobností prohráli, protože Chorvaté podle mezinárodního práva údajně nárok na vyhlášení ekologické rybolovné zóny mají.
Hraniční spory mezi oběma zeměmi nejsou vůbec nic neobvyklého. V minulosti jich byla celá řada a každý z nich v Chorvatsku i Slovinsku vyvolává velké vášně.
Loni v září tak například chorvatští policisté v blízkosti hraniční řeky Mura zatkli skupinu slovinských novinářů, kteří se podle nich pohybovali na chorvatském území protiprávně. Poté je deportovali zpět do Slovinska. Lublaň naopak tvrdila, že šlo o její území.
Foto: AP
