Srbsko nezávislost Kosova neuzná, ale je otevřeno debatě o všech možných řešeních, jak vztahy s Kosovem normalizovat. Během návštěvy Rumunska to prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučić.
"Pokud uznáme Kosovo..., tak Albánci dostanou všechno a já se ptám, co z toho budou mít Srbové," řekl Vučić. Dodal přitom, že Srbsko je připraveno diskutovat o "všech možných řešeních". Mnoho Srbů považuje Kosovo za historické jádro Srbska a odmítají se nároků na něj vzdát.
Rumunský prezident Klaus Iohannis se nabídl, že bude při řešení problému asistovat. "Řešení, které není spravedlivé... a nemá podporu, není řešením," řekl. Ani Rumunsko nezávislost Kosova neuznalo.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při návštěvě Bělehradu v únoru připomněl, že normalizace vztahů s Kosovem je důležitou podmínkou pro úspěšné završení přístupových rozhovorů Srbska s Evropskou unií.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, kdy bylo Kosovo od válečného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal zhruba 10 000 lidských životů, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
Nezávislost Kosova dosud uznalo více než sto zemí.
