Od pokusu o převrat
Vysoce postavení Turci odcházejí po puči do Německa

Od loňského zmařeného puče v Turecku požádalo v Německu o azyl 768 tureckých diplomatů, vysokých státních úředníků a členů jejich rodin. Mezinárodní ochranu získala už více než polovina z nich.

Od pokusu o státní převrat, který loni v červenci zmařily síly věrné prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoğanovi a turecké vládě, požádalo Berlín o udělení politického azylu 260 Turků s diplomatickými pasy a dalších 508 tureckých občanů s průkazy vysokých státních úředníků. Statistika německého ministerstva vnitra k 20. listopadu zahrnuje i rodinné příslušníky diplomatů a úředníků - manžele, manželky a děti.

Z celkového počtu 768 žádostí německé úřady podle ministerstva vnitra 401 vyhověly. Jejich předkladatelé tedy dostali v Německu nějakou formu mezinárodní ochrany. U zbytku žádostí řízení o udělení azylu zřejmě zatím nebylo uzavřeno.

V říjnu německé imigrační úřady evidovaly celkem 1059 žádostí o azyl tureckých občanů. Turci se tak zařadili co do počtu žádostí na třetí místo za Syřany a Iráčany.

Ankara po neúspěšném pokusu o převrat začala pronásledovat příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kterého podezřívá ze zosnování puče. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, toto obvinění odmítá. Podle něj puč vyvolal prezident Erdoğan ve snaze upevnit si vlastní moc.

Od červencového pokusu o puč se obětí vládních čistek ve státní správě stalo na 160 tisíc lidí včetně soudců, policistů či učitelů, z toho na 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi.

Spor kvůli udělení azylu několika tureckým vojákům v Německu letos v květnu přinesl další ochlazení v již tak napjatých německo-tureckých vztazích. Ankara v reakci zakázala německým poslancům vstup na leteckou základnu Incirlik. Berlín následně rozhodl o přesunu svých vojáků, kteří na základně pomáhali s bojem proti organizaci Islámský stát, do Jordánska.