Vztahy mezi Ruskem a bývalými státy-satelity východního bloku jsou 20 let po pádu berlínské zdi stále poznamenané nedůvěrou. Moskva podle agentury AFP vidí za politikou východoevropských zemí ruku Spojených států, snažících se komplikovat sbližování Ruska se starou Evropou.
"Tyto vztahy jsou zbarveny (bolestivými) vzpomínkami na jedné i druhé straně, které se tak rychle nevytrácejí," říká expertka střediska Carnegie v Moskvě Maria Lipmanová.
Země východní Evropy podle ní budují svou novou identitu při zdůrazňování svého návratu do Evropy po komunistickém útlaku. Rusko na své straně trpí ztrátou svého statusu supervelmoci.
ČTĚTE TAKÉ: Spory o historii zastínily vzpomínkový akt v Polsku
Lavrov se brání "přepisování dějin". Rus je osvoboditel
Sociolog Denis Volkov z nezávislého střediska Levada poukazuje na to, že ruská společnost nepřehodnotila svou sovětskou minulost. To vysvětluje negativní postoj Ruska k jakékoli jiné interpretaci druhé světové války i k vyšetření masakru polských důstojníků v Katyni v roce 1940 na příkaz Stalina.
Tato zášť a křivda zatěžují bilaterální vztahy a otravují sbližování Moskvy s Evropskou unií, do které vstoupila většina bývalých východoevropských komunistických zemí.
Významné rozhovory mezi Ruskem a EU s vidinou dohody o partnerství tak byly blokované dva roky kvůli ruskému odmítání polského masa.
Nové geopolitické volby, jakými byly vstupy východoevropských států do NATO a vůle Česka a Polska mít na svém území prvky amerického protiraketového štítu, Moskvu popudily. Ta v tom vidí prsty Washingtonu.
Polsko a baltské země jsou hlavními odpůrci projektu ropovodu Nord Stream, který má vést z Ruska do Německa pod Baltským mořem. Vidí v tom způsob, jakým je Moskva může obejít.
Tyto země přitom vehementně podporují prozápadní režimy na Ukrajině a v Gruzii, které Moskva stále považuje za svou předzahrádku.
"Rusko nevěří v nezávislost bývalých satelitů Sovětského svazu. Domnívá se, že když už nejsou závislé na nás, závisejí na jiných," vysvětluje Volkov.
Toto nepřátelství vůči "zrádcům" placeným Washingtonem je také šířeno státem kontrolovanými ruskými televizemi a sdílené obyvatelstvem, které je od sovětské éry zvyklé na protiamerické stereotypy, dodal sociolog.
Toto vidění světa obhajuje expert ruské akademie věd Vladimir Kumačev. "Nová Evropa vstupuje do konfrontace s Ruskem, aby byla užitečná Spojeným státům. Washington nechce, aby se Rusko sbližovalo s EU, což by Evropu učinilo méně závislou na USA."
"Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Česko sabotují energetické projekty, jsou proti vstupu ruského byznysu do svých zemí ke škodě tamních podniků, které Rusové mohli zachránit," lituje Kumačev.
Co se týče spíše přátelských zemí jako Srbsko, není třeba si dělat iluze, soudí analytici. Zvýšení počtu dohod s těmito státy vysvětlují vzájemným zájmem v energetice.
Válka v Gruzii ukázala, že Rusko nemá v Evropě spojence, soudí Maria Lipmanová. Poukazuje přitom na to, že ani Bělorusko, které je Rusku nejbližší z bývalých sovětských republik, neuznalo po Moskvě nezávislost dvou separatistických gruzínských území.
Foto: ruská armáda, Profimedia a Reuters
