Představitelé serveru WikiLeaks se distancovali od hackerů ze skupiny zvané Anonymové (Anonymous). Ti v uplynulých dnech napadli stránky několika společností, které vystoupily proti portálu, například asociací platebních karet Visa a MasterCard nebo švýcarské banky PostFinance. WikiLeaks postupně zveřejňuje tajné americké diplomatické depeše, což USA i některé další státy označily za nezákonné.
"Útoky distribuovaného odmítnutí služby jsou patrně dílem internetové skupiny známé jako Anonymové. Tato skupina není s WikiLeaks spřízněna," prohlásil mluvčí portálu Kristinn Hrafnsson. Podle něj skupina hackerů portál ani nijak nekontaktovala. "WikiLeaks nedostal předem žádné upozornění o činnosti Anonymů," dodal Hrafnsson.
Mluvčí portálu ale odmítl říct, zda WikiLeaks vnímá útoky příznivě nebo negativně. "Je to odraz názoru veřejnosti na činnost cílů (útoků)," řekl pouze.
Hackeři zaútočili na stránky Visy i MasterCard, poněvadž přestaly zprostředkovávat platby ve prospěch WikiLeaks. Dali najevo, že chtějí napadnout i systém PayPal, který učinil stejné opatření jako obě asociace platebních karet. Terčem útoku se stala i banka PostFinance, která zrušila účet WikiLeaks kvůli tomu, že zakladatel portálu Julian Assange při zřizování konta uvedl falešné údaje.
Napadena byla i stránka švédské vlády. Na základě švédského zatykače byl přitom v Británii Assange zatčen, protože je ve Švédsku podezřelý ze sexuálních zločinů. Zakladatel WikiLeaks obvinění pokládá za vykonstruovaná, švédská prokuratura ale nařčení z politicky motivovaného vyšetřování odmítá.
Zatímco jedna skupina hackerů napadla společnosti, jež vystoupily proti WikiLeaks, jiní hackeři už dříve zaútočili naopak na stránky portálu. Obě skupiny kybernetických "pirátů" k tomu využívají distribuované odmítnutí služby, při němž je cíl útoku zahlcen velkým množstvím dat a přestane být přístupný. WikiLeaks tak musely změnit adresu.
WikiLeaks v minulosti zveřejnil velké množství amerických tajných dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Nyní postupně publikuje na svých internetových stránkách americkou diplomatickou korespondenci. Z asi čtvrt milionu dokumentů, jež portál údajně získal, jich zatím bylo zveřejněno asi 1200.
