Volby ve dvanácti nizozemských provinciích skončily nepříznivě pro menšinovou vládu premiéra Marka Rutteho (VVD). Kabinet složený z liberální VVD a křesťanskodemokratické CDA získal spolu se svým spojencem PVV antiislamisty Wilderse jen 37 křesel v 75členné horní komoře nizozemského parlamentu. Vláda tak o jediný mandát ztratila v tomto významném orgánu většinu.
Složení první komory parlamentu, Generálních stavů, se řídí podle výsledků voleb v provinciích. Premiér Rutte už předem varoval, že pokud vláda ztratí v první komoře většinu, velmi se tím ztíží její snahy prosadit plánované, mnoha Nizozemcům nepříjemné reformy. Jde v první řadě o masivní úspory státního rozpočtu.
Kabinet VVD a CDA při hlasování v provinciích spoléhal do jisté míry na svého spojence ve druhé komoře parlamentu Stranu svobody (PVV) Geerta Wilderse, s nímž má zvláštní dohodu o podpoře a spolupráci.
V provinciích přitom wildersovci kandidovali poprvé ve své historii. Strana proslulého kritika islámu a islamizace Evropy doufala v zisk dvanácti křesel v dolní parlamentní komoře, nakonec jich ale získala „jen" deset.
I tento počet ale Wilders označil za velký úspěch. Nejvíce bodovala PVV, strana jednoho muže, ziskem téměř 21 procent hlasů v provincii Limburg. Celkem Nizozemci rozhodovali o obsazení 566 křesel v provinčních parlamentech. Nejvíce ztratila vládnoucí CDA - počet jejích poslanců v první komoře Generálních stavů klesl z 21 na 11.
Že si Wildersova strana vedla před volbami dobře, dokazuje i cena za nejlepší kampaň, která se už tradičně uděluje o Svátku demokracie v Melkwegu. K překvapení většiny přítomných ji předseda PVV převzal 1. března osobně.
Strana pro svobodu bodovala u voličů svými sociálněpolitickými sliby a požadavkem výrazného omezení přistěhovalectví z islámských zemí. Rozsáhlé debaty vyvolat požadavek jednoho z kandidátů PVV zakázat muslimkám v Nizozemí nošení šátků. Se svými vládními spojenci se Wilders neshoduje na snížení některých sociálních výdajů a na zvýšení věku při odchodu do důchodu.
Rutteho kabinet chce během svého volebního období ušetřit státnímu rozpočtu výdaje ve výši 18 miliard eur. Vedle zeštíhlení státního aparátu plánuje hlavně škrty v sociální oblasti.
